Atharva Veda Anuvaka 1
Kanda 410 Suktas76 Mantras

Anuvaka 1

अस्य अनुवाकस्य मुख्यविषयः—ब्रह्मशक्त्या संरक्षणं पुनरुद्धारश्च; ‘कः/प्रजापतिः/हिरण्यगर्भः’ इत्यादि विश्वाधिपत्य-तत्त्वात् आरभ्य गृहस्य रक्षणं देहगत-चिकित्सा च (आपः, ओषधयः, मणयः/ताबीजाः) पर्यन्तम्। उपविषयाः—(१) ब्रह्मणः तथा अनाम्नात-परमस्य ‘कः/प्रजापतिः/हिरण्यगर्भः’ इति सृष्टितत्त्व-चिन्तनम्, (२) गृह-परिसरस्य अपोत्प्रैतिकं रक्षणं तथा आपदां दिग्भ्यः निष्कासनम्, (३) स्तम्भन-निद्रा-प्रयोगैः शत्रोः जागरण-गमनादीनां निरोधनम्, (४) विषघ्न-प्रयोगाः—विषस्य शमनं तथा भयस्य/दोषस्य विधिना पृथक्करणम्, (५) वाजीकरणं तथा वीर्य-बल-वर्धनं।

Kinds of charm

Bhaishajya (healing): 5Paushtika (prosperity): 2Abhicharika (against foes): 1Shantika (pacifying): 1

Suktas in Anuvaka 1

Sukta 1

अयं सूक्तः ब्रह्मणः (पवित्रशक्तेः/सत्योक्तेः) प्रथमजातत्वं जगद्धारकत्वं च स्तौति; तत एव तां पुरोहितशक्तिं बृहस्पतिरथर्वा इति रूपेण यज्ञस्य संरक्षणायाह्वयति। देवतां द्यावापृथिवी-अन्तरिक्षाणि विवृण्वन्तीं स्थिरयन्तीं च विश्वधारिणीं निरूप्य, ब्रह्माण्डवर्णनं रक्षार्थं परिवर्तयति—क्षेमाय, कर्मसिद्धये, तथा रक्षांसि प्रतिद्वन्द्विनो विघ्नांश्च (अधर्मं/अव्यवस्थां) प्रतिहन्तुम्।

Rishi: Atharvanic/Angirasa tradition (attribution varies; hymn functions as priestly invocation) | Devata: Bṛhaspati / Atharvan as archetypal priestly power | 7 Mantras

Sukta 2

अथर्ववेदस्य ४.२ सूक्तं ‘कस्मै देवाय’ इति-शैलीयम्, पौष्टिकं च विश्वोत्पत्त्यादि-तत्त्वपरं च। अत्र अनाम परमः प्रजापतिः/हिरण्यगर्भः ‘कः (कः?)’ इति प्रश्नात्मक-पुनरुक्त्या संबोध्यते। द्यावापृथिव्योरन्तरिक्षस्य सूर्यस्य पर्वतानां समुद्राणां तेषां च रसस्य च आधारान् परिगणयन्, यजमानं जीवनबलऋत-व्यवस्थित-लोकानां प्रभुणा सह विधिवत् संयोजयति; तेन स्थैर्यं प्राणबलं च सर्वकल्याणं च साध्यते।

Rishi: Traditionally associated with Prajāpati/Hiraṇyagarbha-type hymnic voice (exact r̥ṣi attribution varies in ancillary lists). | Devata: Prajāpati / Hiraṇyagarbha (the ‘Ka’ deity of the refrain). | 8 Mantras

Sukta 3

अयं सूक्तः गृह्यः अपोत्प्रायः (रक्षोघ्नः) मन्त्रः, येन व्याघ्रादयः, स्तेनाः, पाशाः, दुष्टचित्ताः च जनाः ‘परतरं पन्थानम्’ अध्वानं प्रति नीयन्ते, ग्रामात् निवेशनात् च दूरं प्रेष्यन्ते। अत्र देशान्तर-निर्वासनं—भयस्य बहिर्गमनं प्रतिकूलमार्गेण—इन्द्रस्य दण्डन्यायबलं च (वज्रेण निघ्नन्) समन्वितम्। अथर्वणीयं बन्धनमोचन-तन्त्रं अपि दृश्यते, यत् इच्छया बध्नाति, इच्छया च मोचयति।

Rishi: Atharvanic/Angiras-type attribution (protective household tradition). | Devata: Apotropaic ‘Path’/Banishment; implicitly Indraic protection against thieves and predators. | 7 Mantras

Sukta 4

अथर्ववेदस्य ४.४ सूक्तं वाजीकरणाभिमुखं भैषज्यसूक्तम्। अस्मिन् जलानां वनस्पतीनां च आद्यं “रस”ं संहृत्य देहस्थं पुंविगोरूपेण प्रतिष्ठाप्यते। गन्धर्वेण वरुणायौषधिखननमिति मिथकप्रमाणेन औषधेः प्रभावोऽधिकार्यते, सोमसदृशेन सारतत्त्वेन च तां समन्वय्य, ग्राहके वृषभसदृशं बलं पुनरुत्थापकं च वीर्यं प्रतिष्ठापयति।

Rishi: Atharvan/Āṅgirasa (hymn-cycle attribution typical for AV 4th kāṇḍa charms) | Devata: Vanaspati/Osadhi-rasa (plant-essence), with Soma as paradigmatic correlate | 8 Mantras

Sukta 5

अयं सूक्तः स्तम्भन-निद्राकर्मणि मन्त्रः। अस्य प्रयोजनं परितः प्रदेशे जागरूकतां निरोद्धुं—वातं चक्षुः गमनं च जागरणं च स्तम्भयित्वा—यथा मन्त्रकर्ता अप्रत्यक्षः सन् निःशङ्कं गच्छेत्। अत्र सर्वेषां निद्राभावः पुनःपुनरादेश्यते—स्त्रियः श्वानाश्च (रक्षिणः) अपि—तथापि विशेषोऽपि विधीयते: साधक एव जागर्ति, अनपायोऽभिद्रवो वा न भवति, इन्द्रस्य अवध्यत्व-अभेद्यत्व-निदर्शनानुसारेण।

Rishi: Atharvan (traditional attribution for stambhana/nidrā material; hymn-level attribution varies by anukramaṇī) | Devata: Nidrā / Stambhana (functional ‘deity’), with Indra invoked indirectly via epithet | 7 Mantras

Sukta 6

अथर्ववेदस्य ४.६ सूक्तं विषघ्नं मन्त्ररूपं यत्र विषं निष्कास्यं स्थानान्तरगम्यं च द्रव्यवत् परिकल्प्यते, तस्य प्रतिपक्षे च आद्यं पवित्रौषध-प्रतिमानं स्थाप्यते—यत् सोमः प्रथमो ब्रह्मणा आद्येन पीतः। अस्य सूक्तस्य वाक्कर्म पुनःपुनः सर्वस्माद् आशङ्किताद् आश्रयात् विषं “उच्चार्य” निष्कासयति—दंशात्, लेपात्, पर्णपुटात्, शरात्, शृङ्गात्, तुषात् इति। तथा च वध्रिनाम्नीं बन्धनीम् ओषधिं प्रबोधयति, या विषं स्तम्भयित्वा निगृह्णाति, तस्य कल्पितं मूलं शिलासु पर्वतेषु च बद्ध्वा धारयति।

Rishi: Atharvanic tradition (attribution varies by anukramaṇī) | Devata: Viṣaghna power; Soma as antidotal paradigm; Brahman as sacral agent | 8 Mantras

Sukta 7

अयं सूक्तः शान्ति-भैषज्यात्मकः मन्त्रः; विषं दुष्टप्रभावं परकृत्यं च शमयति। अत्र करम्भेन (यवमिश्रितेन पायसेन) विधिना भयं पृथक् कृत्वा निरपायं प्राणधारकं भागं संस्करोति। अथर्वणीयया वाचा रोगिणः स्थितिं दृढां स्थापयति, शरीरस्थैर्यं प्रतिष्ठापयति, पूर्ववर्तमानाभिचारस्य प्रतिमुखं रक्षां च विधत्ते।

Rishi: Atharvanic/Angirasa tradition (ascribed generically; hymn-level attribution varies by anukramaṇī tradition) | Devata: Karambha/food as pacifying medium; implicitly the healing power of Oṣadhi and apotropaic speech (vāc) | 7 Mantras

Sukta 8

अयं अथर्ववेदोक्तः सूक्तः अभिषेक-चिकित्साजलमन्त्ररूपः। अभिषेकस्य (प्रोक्षणस्य/अनुलेपनस्य) प्रभावेन प्राप्तृं बलं प्राणशक्तिं च ददाति, तथा सौन्दर्यं वर्चः (सामाजिकं तेजः) च प्रत्यक्षं पुनरागच्छति। राजपरिसरे तु एषः मन्त्रः राज्यं स्थिरीकरोति—राज्ञि क्षीरसदृशीं पोषकसाररसं आकर्षयन्—साथ च शासनसंबद्धं मरणभयं (मृत्युम्) विधिना परिगृह्य, प्रजाजनानां निष्ठां दिग्विस्तारं च सुरक्षितं करोति।

Rishi: Atharvanic tradition (hymn-seer not securely fixed in all anukramaṇīs) | Devata: Āpaḥ (Waters) as healing and lustre-conferring powers | 7 Mantras

Sukta 9

अयं सूक्तोऽञ्जनं (नेत्रलेपं) पर्वतजातं सजीवमिव भैषज्यं संस्करोति—यत् नेत्रं चिकित्सति, रोगिणः परितो रक्षापरिधिं च स्थापयति। अस्य दिव्यजन्मनः प्रमाणभूतान् विश्वे देवान् प्रत्यर्थयते, येन तदुपयोगो रोगेभ्यः, शत्रुमन्त्रेभ्यः, दुःस्वप्नेभ्यः, तथा चक्षुषा कृतात् पापात् (“दृष्टिदोषात्”) रक्षारूपो भवति। भैषज्यस्य नामग्रहणेन स्तुत्या च सूक्तं औषधं मन्त्रत्वेन परिणमयति—चिकित्सात्मकं चापोत्प्रैतिकं च।

Rishi: Atharvanic tradition | Devata: Āñjana (personified remedy) / Viśve Devāḥ (as guarantors) | 10 Mantras

Sukta 10

अथर्ववेदस्य ४.१० सूक्तं मणिसूक्तम् अस्ति, यत्र शङ्खो मणिरूपेण जीवत्-भैषज्यत्वेन व्यक्तीकृतः ‘कृशान’ इति प्रतिष्ठाप्यते—धार्यः, मन्त्रैः तेजसा चाभिमन्त्र्य अमुलेतरूपेण समर्थितश्च। अस्य समुद्रजन्म-प्रतिमानैः, हिरण्य-सोमसमुद्भव-प्रभया, तथा रक्षःप्रहार-प्रतिज्ञाभिः, व्याधीन् मनोविभ्रमं चिरदौर्भाग्यं च निवारयति; मार्गे क्षेमं दीर्घायुष्यम् च सिध्यति।

Rishi: Atharvanic tradition (often transmitted under Atharvan/Angiras lineages for maṇi-hymns) | Devata: Śaṅkha/Kṛśana as personified remedy (maṇi-devatā) | 7 Mantras

Deities of Anuvaka 1

  • Brahman / BrihaspatiBrahman / Bṛhaspati (Atharvanic priestly power)

    Protector

    In 1 hymn

  • Ka (Who?) as Prajapati / HiranyagarbhaKa (Who?) as Prajāpati / Hiraṇyagarbha

    Sovereign

    In 1 hymn

  • Soma

    Healer

    In 2 hymns

  • Apam DevataApām Devatāḥ (Waters)

    Healer

    In 2 hymns

  • OshadhayaOṣadhayaḥ (Medicinal plants/herbs)

    Healer

    In 2 hymns

  • VishvedevasViśve Devāḥ

    Protector

    In 1 hymn

  • Shankha (Krishana) as Mani-deityŚaṅkha (Kṛśana) as Maṇi-deity

    Protector

    In 1 hymn

Inside Anuvaka 1

The theme

Brahman-powered protection and restoration: from cosmic sovereignty (Ka/Prajāpati) to household security and embodied healing (water, herbs, amulets).

Threads through it

  • Cosmogonic theology of brahman and the unnamed Supreme (Ka/Prajāpati/Hiraṇyagarbha)
  • Apotropaic household safeguarding and spatial banishment of threats
  • Stambhana and nidrā tactics for disabling vigilance and movement
  • Viṣaghna (poison-neutralization) and ritual separation of danger
  • Vājīkaraṇa and vitality-building through plant/water ‘rasa’
  • Consecrations: abhiṣeka (sprinkling), āñjana (collyrium), maṇi (amulet) empowerment

Who it serves

Securing home and travel, neutralizing enemies and hazards, treating poison and affliction, restoring vigor and radiance, and consecrating remedies (water, salve, conch-amulet) for daily protection.

What it heals

  • Poison/venom and toxic affliction (viṣa, baneful influence treated as removable)Sukta 4.6, 4.7
  • Male debility; diminished vigor/virility (vājīkaraṇa need)Sukta 4.4
  • Eye disease/weak sight; need for ocular protectionSukta 4.9
  • Low vitality, beauty, and social brilliance (vārchas); need for consecratory strengtheningSukta 4.8
  • Exposure to threats (thieves, wolves, hostile persons/constraints) around the homeSukta 4.3
  • Need for stealth/safe passage by disabling vigilance (sleep/paralysis over surroundings)Sukta 4.5
  • General protection via wearable remedy (apotropaic amulet for well-being and warding)Sukta 4.10

Frequently Asked Questions

They move from cosmic authorization (brahman; Ka as Prajāpati/Hiraṇyagarbha) to applied Atharvanic outcomes: protection, pacification, and embodied healing via water, herbs, and amulets.

AV 4.3 banishes wolves, thieves, and ill-willed persons away from the settlement; AV 4.5 immobilizes and induces sleep to disable vigilance; AV 4.10 protects through the empowered śaṅkha-maṇi.

AV 4.6 and 4.7 neutralize poison and harmful potency; AV 4.4 builds vigor through herb-and-water ‘rasa’; AV 4.8 strengthens through consecratory water; AV 4.9 treats and protects the eyes via āñjana.

Read Atharva Veda in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with word-by-word meanings, Sanskrit recitation where available, and more.

Download on the App StoreGet it on Google Play

Continue reading in the Vedapath app

Open in App
Download on the App StoreGet it on Google Play