Atharva Veda Anuvaka 1
Kanda 410 Suktas76 Mantras

Anuvaka 1

ব্ৰহ্মশক্তি-নির্ভৰ সুৰক্ষা আৰু পুনৰুদ্ধাৰ: ক/প্ৰজাপতিৰ কৌসমিক সাৰ্বভৌমত্বৰ পৰা গৃহ-সুৰক্ষা আৰু দেহগত চিকিৎসা (জল, ঔষধি, তাবিজ)লৈকে। উপ-বিষয়সমূহ: ব্ৰহ্ম আৰু অনাম সৰ্বোচ্চ (ক/প্ৰজাপতি/হিৰণ্যগৰ্ভ) সম্পৰ্কীয় সৃষ্টিতত্ত্ব; অপশকুন-নিবাৰণ গৃহৰক্ষা আৰু স্থানগত ভয়-নিষ্কাসন; স্তম্ভন আৰু নিদ্ৰা-কৌশলে সজাগতা আৰু গতি নিষ্ক্ৰিয় কৰা; বিষঘ্ন (বিষ-নিষ্ক্ৰিয়কৰণ) আৰু বিপদক আচারগতভাৱে পৃথক কৰা; বাজীকৰণ আৰু বীৰ্য/পুৰুষত্ব-বৃদ্ধি।

Kinds of charm

Bhaishajya (healing): 5Paushtika (prosperity): 2Abhicharika (against foes): 1Shantika (pacifying): 1

Suktas in Anuvaka 1

Sukta 1

এই সূক্তত ব্ৰহ্মণ (পবিত্ৰ শক্তি/সত্য উচ্চাৰণ) ক প্ৰথমজ, জগত-নিয়ম স্থাপনকাৰী শক্তি হিচাপে উন্নীত কৰা হৈছে; তাৰ পাছত সেই একে পুৰোহিতীয় সামৰ্থ্যক ব্ৰহস্পতি/অথৰ্বন ৰূপে আহ্বান কৰি যজ্ঞক সুৰক্ষিত আৰু সুদৃঢ় কৰা হয়। দেৱতাক আকাশ, পৃথিৱী আৰু অন্তৰীক্ষক পৃথক কৰি ধৰি ৰখা বিশ্ব-স্থিতিকাৰক হিচাপে চিত্ৰিত কৰি, ই কসম’লজিক সুৰক্ষালৈ ৰূপান্তৰ কৰে—ক্ষেম (নিৰাপদ কল্যাণ), ক্ৰিয়া-সিদ্ধি, আৰু বৈৰী বাধা (ৰক্ষস, প্ৰতিদ্বন্দ্বী, বিশৃঙ্খলা) ৰ প্ৰতিৰোধ/প্ৰতিহত।

Rishi: Atharvanic/Angirasa tradition (attribution varies; hymn functions as priestly invocation) | Devata: Bṛhaspati / Atharvan as archetypal priestly power | 7 Mantras

Sukta 2

অথৰ্ববেদ ৪.২ এটা ব্ৰহ্মাণ্ডীয়-পৌষ্টিক সূক্ত, ‘কস্মৈ দেৱায়’ শৈলীত, য’ত অনাম পৰমতত্ত্বক প্ৰজাপতি/হিৰণ্যগৰ্ভ ৰূপে স্তৱ কৰা হৈছে—প্ৰশ্নবাচক পুনৰাবৃত্তি “ক (কোন?)” দ্বাৰা সম্বোধিত। আকাশ, পৃথিৱী, মধ্যাকাশ, সূৰ্য, পৰ্বত, সাগৰ আৰু সিহঁতৰ ‘ৰস’ আদি বিশ্বৰ আধাৰসমূহ গণনা কৰি, ই যজমানক জীৱন, বল আৰু ঋত-নিয়মিত লোকসমূহৰ অধিপতিৰ সৈতে ৰীতিগতভাৱে সংলগ্ন কৰে; ফলত স্থিৰতা, প্ৰাণশক্তি আৰু কল্যাণ নিশ্চিত হয়।

Rishi: Traditionally associated with Prajāpati/Hiraṇyagarbha-type hymnic voice (exact r̥ṣi attribution varies in ancillary lists). | Devata: Prajāpati / Hiraṇyagarbha (the ‘Ka’ deity of the refrain). | 8 Mantras

Sukta 3

এই সূক্তটো গৃহস্থালিৰ অপশকুন-নিবাৰণী ৰক্ষামন্ত্ৰ। ই নেকুৰা/বাঘ-ধৰণৰ হিংস্ৰ জন্তু (উল্‌ফ), চোৰ, ফাঁচ/পাশ, আৰু কু-ইচ্ছাসম্পন্ন লোকক বসতিৰ পৰা আঁতৰাই ‘আৰু দূৰৰ পথ’লৈ ঠেলি পঠিয়াই দিয়ে। ইয়াত স্থানগত বহিষ্কাৰ (অশুভ পথেদি বিপদক বাহিৰলৈ পঠোৱা)ৰ সৈতে ইন্দ্ৰৰ ন্যায়মূলক হিংসা (বজ্ৰাঘাত) আৰু আথৰ্বণীয় বান্ধা/মুকলি কৰাৰ কৌশল একেলগে আছে—ইচ্ছামতে বন্ধন দিয়া বা মুক্ত কৰা দুয়োটাই সম্ভৱ।

Rishi: Atharvanic/Angiras-type attribution (protective household tradition). | Devata: Apotropaic ‘Path’/Banishment; implicitly Indraic protection against thieves and predators. | 7 Mantras

Sukta 4

AV 4.4 এটা বাজিকৰণ-মুখী চিকিৎসামূলক সূক্ত, য’ত জল আৰু উদ্ভিদৰ আদিম “ৰস” একত্ৰ কৰি দেহগত পুৰুষ-শক্তিত কেন্দ্ৰীভূত কৰা হয়। গন্ধৰ্বে বৰুণৰ বাবে ঔষধি খুঁদি উলিয়াইছিল—এই পৌৰাণিক অনুমোদনে ঔষধিৰ ক্ষমতাক বৈধতা দিয়ে আৰু তাক সোম-সদৃশ সাৰ-তত্ত্বৰ সৈতে সঙ্গতি কৰায়; ফলত গ্ৰহণকাৰীৰ ভিতৰত ষাঁড়-সদৃশ বল আৰু পুনৰুজ্জীৱক পুৰুষত্ব স্থাপন হয়।

Rishi: Atharvan/Āṅgirasa (hymn-cycle attribution typical for AV 4th kāṇḍa charms) | Devata: Vanaspati/Osadhi-rasa (plant-essence), with Soma as paradigmatic correlate | 8 Mantras

Sukta 5

এই সূক্তটি স্তম্ভন (অচল/পাৰালাইছিছ) আৰু নিদ্ৰা (নিদ্ৰা-উৎপাদক) মন্ত্র—চৌপাশৰ এলেকাত সতৰ্কতা নিস্তেজ কৰি, বতাহ, দৃষ্টি, গতি আৰু জাগৰণ দমন কৰে, যাতে কৰ্তা অগোচৰে পাৰ হৈ যায়। ই বাৰে বাৰে সৰ্বজনীন টোপনি নামিবলৈ আদেশ দিয়ে—নাৰী আৰু পাহাৰাদাৰী কুকুৰসমেত—তথাপি এটা ব্যতিক্ৰম কাটি ৰাখে: সাধক নিজে জাগি থাকে আৰু অনাহত থাকে, ইন্দ্ৰৰ অজেয়/অভেদ্য স্বভাৱক আদৰ্শ কৰি।

Rishi: Atharvan (traditional attribution for stambhana/nidrā material; hymn-level attribution varies by anukramaṇī) | Devata: Nidrā / Stambhana (functional ‘deity’), with Indra invoked indirectly via epithet | 7 Mantras

Sukta 6

AV 4.6 এটা বিষ-নিষ্ক্ৰিয়কাৰী (viṣaghna) মন্ত্র, য’ত বিষক আঁতৰাব পৰা আৰু স্থানান্তৰ কৰিব পৰা পদাৰ্থ হিচাপে কল্পনা কৰা হৈছে, আৰু তাক এক আদিম পবিত্ৰ প্ৰতিবিষ-আদৰ্শেৰে প্ৰতিহত কৰা হয়—আদি ব্ৰাহ্মণে প্ৰথমে পান কৰা সোম। এই সূক্তৰ বাক্-ক্ৰিয়া বাৰে বাৰে ‘কথা কৈ বাহিৰ কৰে’—ডংগ/দংশ, লেপ, পাত-ধাৰক, বাণৰ দণ্ড/শলাকা, শিং, খোল/ভুচি আদি সম্ভাৱ্য সকলো ঠাইৰ পৰা বিষ উলিয়াই দিয়ে; আৰু ‘বধ্ৰি’ নামৰ বন্ধনকাৰী ঔষধিক শক্তি দি বিষক স্থবিৰ কৰি ধৰি ৰাখে, কল্পিত উৎস—শিলা আৰু পৰ্বত—ত আবদ্ধ কৰি থয়।

Rishi: Atharvanic tradition (attribution varies by anukramaṇī) | Devata: Viṣaghna power; Soma as antidotal paradigm; Brahman as sacral agent | 8 Mantras

Sukta 7

এই সূক্তটো এটা শান্তিকৰ আৰু চিকিৎসামূলক মন্ত্র, যিয়ে বিষ, অশুভ প্ৰভাৱ, শত্রুতাপূৰ্ণ ক্ৰিয়া-কৰ্ম বা বৈৰী ৰীতিৰ দৰে হানিকাৰক শক্তিক নিষ্ক্ৰিয় কৰে। বিধিমতে বিপদক ‘বাছনি/ছাঁকনি’ কৰি আঁতৰাই, কৰম্ভ (যৱ-গুড়ি মিহলি কৰা খাদ্য/পায়স সদৃশ মিশ্ৰণ)ৰ জৰিয়তে জীৱন-ধাৰক এটা নিৰাপদ অংশ প্ৰস্তুত কৰা হয়। ইয়াত খাদ্যক শান্তি-সাধনৰ মাধ্যম হিচাপে ধৰি, অথৰ্বণীয় বাক্‌ (বচন)ে ৰোগীৰ অৱস্থাক ‘দৃঢ়’ কৰি স্থাপন কৰে—দেহৰ স্থিৰতা প্ৰতিষ্ঠা কৰি, আগৰ বা চলি থকা টোনা-মন্ত্ৰ/অভিচাৰ (সৰ্সৰি)ৰ বিৰুদ্ধে এটা সুৰক্ষামূলক প্ৰাচীৰ গঢ়ি তোলে।

Rishi: Atharvanic/Angirasa tradition (ascribed generically; hymn-level attribution varies by anukramaṇī tradition) | Devata: Karambha/food as pacifying medium; implicitly the healing power of Oṣadhi and apotropaic speech (vāc) | 7 Mantras

Sukta 8

এই অথৰ্ববেদীয় সূক্তটো অভিষেক (ছিটা/অনুলেপ)ৰ জৰিয়তে পবিত্ৰীকৰণ আৰু চিকিৎসামূলক জল-চাৰ্ম হিচাপে কাম কৰে। ই গ্ৰহীতাক শক্তিশালী কৰি জীৱনীশক্তি, সৌন্দৰ্য আৰু সামাজিক দীপ্তি (বাৰ্চস্) দৃশ্যমানভাৱে পুনৰ ঘূৰাই আনে। ৰাজকীয় পৰিৱেশত ই ৰাজত্বক স্থিৰ কৰে—ৰাজাৰ ভিতৰত পোষক ‘দুধ-সদৃশ’ সাৰ টানি আনি—আৰু শাসনৰ সৈতে অহা বিপদ (মৃত্যু)ক ৰীতি-মতে সীমাবদ্ধ কৰি, প্ৰজাৰ আনুগত্য আৰু দিশগত বিস্তাৰ সুনিশ্চিত কৰে।

Rishi: Atharvanic tradition (hymn-seer not securely fixed in all anukramaṇīs) | Devata: Āpaḥ (Waters) as healing and lustre-conferring powers | 7 Mantras

Sukta 9

এই সূক্তত আঞ্জন (চকুৰ লেপ/কাজল)ক পৰ্বতজাত, সজীৱ ঔষধ হিচাপে অভিষিক্ত কৰে—ই চকু আৰোগ্য কৰে আৰু ৰোগীৰ চাৰিওফালে ৰক্ষাৰ পৰিসীমা স্থাপন কৰে। ইয়াত বিশ্বে দেবাঃক তাৰ দিৱ্য উৎপত্তিৰ জামিনদাৰ হিচাপে প্ৰাৰ্থনা কৰা হয়, যাতে আঞ্জন প্ৰয়োগ ৰোগ, বৈৰী মন্ত্ৰ, দুঃস্বপ্ন আৰু ভীতিজনক “চকুৰে অশুভ” (দৃষ্টিদোষ)ৰ বিৰুদ্ধে এক ৰক্ষা হৈ উঠে। ঔষধটোক নাম দি আৰু প্ৰশংসা কৰি, সূক্তই চিকিৎসাক মন্ত্ৰত ৰূপান্তৰ কৰে—একেলগে চিকিৎসামূলক আৰু অপোত্ৰোপেয়।

Rishi: Atharvanic tradition | Devata: Āñjana (personified remedy) / Viśve Devāḥ (as guarantors) | 10 Mantras

Sukta 10

AV 4.10 এটা এটা মণি-সূক্ত, য’ত শঙ্খক জীৱন্ত, ব্যক্তিৰূপী ঔষধ—কৃষাণ—হিচাপে সিংহাসনত স্থাপন কৰা হৈছে; ইয়াক তাবিজ হিচাপে পিন্ধিব আৰু শক্তিসঞ্চাৰ কৰি সক্ৰিয় কৰিব পৰা বুলি কোৱা হয়। সাগৰ-জন্মৰ চিত্ৰকল্প, সোণালী/সোম-উৎপন্ন দীপ্তি, আৰু স্পষ্ট ৰক্ষস-নাশক দাবীৰ জৰিয়তে এই সূক্তে ৰোগ, মানসিক বিভ্ৰম/উন্মাদনা, আৰু দীঘলীয়া দুৰ্ভাগ্য দূৰ কৰি, নিৰাপদ যাত্ৰা আৰু দীঘলীয়া আয়ু নিশ্চিত কৰে।

Rishi: Atharvanic tradition (often transmitted under Atharvan/Angiras lineages for maṇi-hymns) | Devata: Śaṅkha/Kṛśana as personified remedy (maṇi-devatā) | 7 Mantras

Deities of Anuvaka 1

  • Brahman / BrihaspatiBrahman / Bṛhaspati (Atharvanic priestly power)

    Protector

    In 1 hymn

  • Ka (Who?) as Prajapati / HiranyagarbhaKa (Who?) as Prajāpati / Hiraṇyagarbha

    Sovereign

    In 1 hymn

  • Soma

    Healer

    In 2 hymns

  • Apam DevataApām Devatāḥ (Waters)

    Healer

    In 2 hymns

  • OshadhayaOṣadhayaḥ (Medicinal plants/herbs)

    Healer

    In 2 hymns

  • VishvedevasViśve Devāḥ

    Protector

    In 1 hymn

  • Shankha (Krishana) as Mani-deityŚaṅkha (Kṛśana) as Maṇi-deity

    Protector

    In 1 hymn

Inside Anuvaka 1

The theme

Brahman-powered protection and restoration: from cosmic sovereignty (Ka/Prajāpati) to household security and embodied healing (water, herbs, amulets).

Threads through it

  • Cosmogonic theology of brahman and the unnamed Supreme (Ka/Prajāpati/Hiraṇyagarbha)
  • Apotropaic household safeguarding and spatial banishment of threats
  • Stambhana and nidrā tactics for disabling vigilance and movement
  • Viṣaghna (poison-neutralization) and ritual separation of danger
  • Vājīkaraṇa and vitality-building through plant/water ‘rasa’
  • Consecrations: abhiṣeka (sprinkling), āñjana (collyrium), maṇi (amulet) empowerment

Who it serves

Securing home and travel, neutralizing enemies and hazards, treating poison and affliction, restoring vigor and radiance, and consecrating remedies (water, salve, conch-amulet) for daily protection.

What it heals

  • Poison/venom and toxic affliction (viṣa, baneful influence treated as removable)Sukta 4.6, 4.7
  • Male debility; diminished vigor/virility (vājīkaraṇa need)Sukta 4.4
  • Eye disease/weak sight; need for ocular protectionSukta 4.9
  • Low vitality, beauty, and social brilliance (vārchas); need for consecratory strengtheningSukta 4.8
  • Exposure to threats (thieves, wolves, hostile persons/constraints) around the homeSukta 4.3
  • Need for stealth/safe passage by disabling vigilance (sleep/paralysis over surroundings)Sukta 4.5
  • General protection via wearable remedy (apotropaic amulet for well-being and warding)Sukta 4.10

Frequently Asked Questions

They move from cosmic authorization (brahman; Ka as Prajāpati/Hiraṇyagarbha) to applied Atharvanic outcomes: protection, pacification, and embodied healing via water, herbs, and amulets.

AV 4.3 banishes wolves, thieves, and ill-willed persons away from the settlement; AV 4.5 immobilizes and induces sleep to disable vigilance; AV 4.10 protects through the empowered śaṅkha-maṇi.

AV 4.6 and 4.7 neutralize poison and harmful potency; AV 4.4 builds vigor through herb-and-water ‘rasa’; AV 4.8 strengthens through consecratory water; AV 4.9 treats and protects the eyes via āñjana.

Read Atharva Veda in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with word-by-word meanings, Sanskrit recitation where available, and more.

Download on the App StoreGet it on Google Play

Continue reading in the Vedapath app

Open in App
Download on the App StoreGet it on Google Play