Upanishads - Bahvricha
shakta_vaishnavaRig9 Verses

Bahvricha

shakta_vaishnavaRig

બહ્વૃચ (બહ્વૃચા) ઉપનિષદ ઋગ્વેદ સાથે સંકળાયેલું સંક્ષિપ્ત શાક્ત ઉપનિષદ છે, જે દેવીસૂક્ત (ઋગ્વેદ 10.125) ની ‘અહં’ વાણી ને ઉપનિષદીય બ્રહ્મતત્ત્વ તરીકે સંક્ષેપમાં સ્થાપિત કરે છે. થોડા મંત્રોમાં દેવીને વાક્, પ્રાણ અને દેવશક્તિઓની અધિષ્ઠાત્રી જ નહીં, પરંતુ જગતની પરમ કારણ-શક્તિ તરીકે પણ પ્રતિપાદિત કરવામાં આવે છે. અગ્નિ, ઇન્દ્ર, વરુણ વગેરે દેવતાઓ એક જ શક્તિના કાર્યરૂપો છે—આ વેદાંતદૃષ્ટિ અહીં મુખ્ય છે. તત્ત્વચિંતનમાં બ્રહ્મ-શક્તિનો અભેદ, ચૈતન્યશક્તિનું સ્વપ્રકાશત્વ, અને દેવીની અંતર્વ્યાપ્તિ તથા પરાવ્યાપ્તિ—બન્ને—પર ભાર છે. ‘વાક્’ને દેવીનું સ્વરૂપ માની મંત્ર/શ્રુતિને માત્ર કર્મકાંડ નહીં પરંતુ જ્ઞાનસાધનાનો માર્ગ ગણવામાં આવે છે. ઇતિહાસપરક રીતે આ ગ્રંથ શાક્ત પરંપરાનું વૈદિક પ્રામાણ્ય મજબૂત કરે છે અને ઉપનિષદોના ‘એક તત્ત્વ’ બોધને દેવીકેન્દ્રિત ભાષામાં રજૂ કરે છે. ‘દેવી જ આત્મા’ એવી ઓળખથી દ્વૈતભ્રમ નિવૃત્ત થઈ જ્ઞાન અને ભક્તિ એક જ સત્યમાં એકરૂપ થાય છે—એવો મોક્ષસંકેત મળે છે.

Start Reading

Key Teachings

• Devī/Śakti is identified with Brahman: the ultimate reality is conscious power

self-luminous and all-pervading.

• The Devī-sūkta paradigm: the Goddess speaks as the source of gods

seers

and cosmic order; Vedic deities are her functions.

• Vāc (sacred speech) as metaphysics: mantra and revelation are expressions of Devī’s own being; speech is a path to knowledge.

• Immanence and transcendence: Devī is both the world’s material-causal ground and the transcendent witness beyond all forms.

• Non-dual recognition: liberation arises from realizing the identity of ātman and Devī/Brahman

dissolving subject–object duality.

• Unity of jñāna and bhakti: contemplative insight and devotional orientation are complementary modes of approaching the same supreme.

• Ritual and inner worship: external Vedic/tantric forms are validated but subordinated to inner realization of Devī as the Self.

Verses of the Bahvricha

9 verses with Sanskrit text, transliteration, and translation.

Verse 1

देवी ह्येकाग्र एवासीत् । सैव जगदण्डम् असृजत् । कामकलेति विज्ञायते । शृङ्गारकलेति विज्ञायते ॥१॥

આદિમાં દેવી એકાગ્રરૂપે એકલી જ હતી. તેણીએ જ જગદંડ (બ્રહ્માંડ-અંડ) સર્જ્યું. તે ‘કામકલા’ તરીકે પ્રસિદ્ધ છે; તે ‘શૃંગારકલા’ તરીકે પણ જાણીતી છે.

Śakti as Brahman (cosmic causality; manifestation from the One)

Verse 2

तस्या एव ब्रह्मा अजीजनत् । विष्णुर् अजीजनत् । रुद्रोऽजीजनत् । सर्वे मरुद्गणा अजीजनत् । गन्धर्वाप्सरसः किन्नरा वादित्रवादिनः समन्ताद् अजीजनत् । भोग्यम् अजीजनत् । सर्वम् अजीजनत् । सर्वं शाक्तम् अजीजनत् ...

તેણીમાંથી જ બ્રહ્મા જન્મ્યા, વિષ્ણુ જન્મ્યા, રુદ્ર જન્મ્યા. સર્વ મરુદગણો જન્મ્યા. ગંધર્વ-અપ્સરા, કિન્નર તથા વાદ્યવાદકો સર્વ દિશાઓમાં પ્રગટ્યા. ભોગ્ય પદાર્થો જન્મ્યા; સર્વ જ જન્મ્યું. શક્તિ-સ્વરૂપ સર્વ જન્મ્યું. અંડજ, સ્વેદજ, ઉદ્ભિજ્જ, જરાયુજ—જે કંઈ પ્રાણી છે, સ્થાવર-જંગમ, મનુષ્ય સહિત—સર્વ જન્મ્યાં.

Śakti as the material and efficient cause of the universe; emanation of deities and beings

Verse 3

सैषा परा शक्तिः । सैषा शांभवीविद्या कादिविद्येति वा हादिविद्येति वा सादिविद्येति वा । रहस्यम् । ओमों वाचि प्रतिष्ठा ॥३॥

એ જ પરા શક્તિ છે. એ જ શાંભવીવિદ્યા છે—કાદિવિદ્યા, અથવા હાદિવિદ્યા, અથવા સાદિવિદ્યા તરીકે ઓળખાય છે. આ રહસ્ય છે: ‘ઓમ્, ઓમ્’—વાણીમાં પ્રતિષ્ઠા, આધાર.

Mantra-śakti; Śāmbhavī-vidyā; Om as the basis of vāk (speech)

Verse 4

सैव पुरत्रयं शरीरत्रयं व्याप्य बहिरन्तरम् अवभासयन्ती देशकालवस्त्वन्तरसङ्गात् महात्रिपुरसुन्दरी वै प्रत्यक्चितिः ॥४॥

એ જ ત્રિપુર (ત્રણ નગર) અને શરીરત્રયને વ્યાપી, બહાર અને અંદર બંનેને પ્રકાશિત કરતી, દેશ-કાળ-વસ્તુના ભેદોના સંયોગથી—પ્રત્યક્ ચિતિસ્વરૂપ મહાત્રિપુરસુંદરી જ છે.

Pratyak-caitanya (inner consciousness) as Devī; pervasion of the three bodies/worlds; nondual illumination

Verse 5

सैवात्मा ततोऽन्यम् असत्यम् अनात्मा । अत एषा ब्रह्मासंवित्तिर्भावाभावकलाविनिर्मुक्ता चिद्विद्याऽद्वितीयब्रह्मसंवित्तिः सच्चिदानन्दलहरी महात्रिपुरसुन्दरी बहिरन्तरम् अनुप्रविश्य स्वयम् एकैव विभाति । यदस्...

એ જ આત્મા છે; તે સિવાયનું બધું અસત્ય, અનાત્મા છે. તેથી આ બ્રહ્મસંવિત્ છે—ભાવ-અભાવની કલાઓથી મુક્ત—ચિદ્વિદ્યા, અદ્વિતીય બ્રહ્મસંવિત્. સચ્ચિદાનંદની લહરીરૂપ મહાત્રિપુરસુંદરી બહાર-અંદર પ્રવેશી, સ્વયં એકલી જ પ્રકાશે છે. જે છે તે સન્માત્ર; જે પ્રકાશે છે તે ચિન્માત્ર; જે પ્રિય—આનંદ—તે જ મહાત્રિપુરસુંદરીનું પૂર્વાકાર સ્વરૂપ છે. તું અને હું અને સમગ્ર વિશ્વ, સર્વ દેવતાઓ અને અન્ય બધું—સર્વ મહાત્રિપુરસુંદરી જ છે. એકમાત્ર સત્ય ‘લલિતા’ નામનું તત્ત્વ—તે અદ્વિતીય, અખંડ અર્થવાળું પરબ્રહ્મ છે.

Advaita (nondual Brahman) expressed as Śakti/Tripurasundarī; Sat-Cit-Ānanda; negation of anātman

Verse 6

पञ्चरूपपरित्यागाद् दर्परूपप्रहाणतः । अधिष्ठानं परं तत्त्वम् एकं सच्छिष्यते महत् ॥ इति ॥ ६ ॥

પાંચ રૂપોનો પરિત્યાગ કરીને અને દર્પ (અહંકાર)ના રૂપનો ત્યાગ કરતાં, અધિષ્ઠાનરૂપ પરમ તત્ત્વ—એકમાત્ર મહાન સત્—શેષ રહે છે।

Brahman as adhiṣṭhāna (substratum); renunciation of nāma-rūpa and ahaṅkāra

Verse 7

प्रज्ञानं ब्रह्मेति वा अहं ब्रह्मास्मीति वा भाष्यते । तत्त्वमसीत्येव संभाष्यते । अयमात्मा ब्रह्मेति वा ब्रह्मैवाहमस्मीति वा ॥ ७ ॥

‘પ્રજ્ઞાન બ્રહ્મ છે’ અથવા ‘હું બ્રહ્મ છું’ એમ ઘોષિત થાય છે; ‘તત્ત્વમસિ’ એમ જ સંવાદ થાય છે; ‘આ આત્મા બ્રહ્મ છે’ અથવા ‘હું જ બ્રહ્મ છું’ એમ પણ કહેવાય છે।

Mahāvākya teaching; identity of Ātman and Brahman; prajñāna (pure consciousness)

Verse 8

योऽहमस्मीति वा सोऽहमस्मीति वा योऽसौ सोऽहमस्मीति वा या भाव्यते सैषा षोडशी श्रीविद्या पञ्चदशाक्षरी श्रीमहात्रिपुरसुन्दरी बालाम्बिकेति बगलेति वा मातङ्गीति स्वयंवरकल्याणीति भुवनेश्वरीति चामुण्डेति चण्डेति...

‘હું તે છું’ અથવા ‘તે હું છું’ અથવા ‘જે તે છે—તે હું છું’ એમ જેનું ધ્યાન થાય છે, તે જ ષોડશી શ્રીવિદ્યા, પંદર અક્ષરી મંત્ર, શ્રી મહાત્રિપુરસુંદરી—બાલાંબિકા, બગલા, માતંગી, સ્વયંવરકલ્યાણી, ભુવનેશ્વરી, ચામુંડા, ચંડી, વારાહી, તિરસ્કરિણી, રાજમાતંગી, શુકશ્યામલા, લઘુશ્યામલા, અશ્વારૂઢા, પ્રત્યઙ્ગિરા, ધૂમાવતી, સાવિત્રી, ગાયત્રી, સરસ્વતી તથા બ્રહ્માનંદકલિકા તરીકે પણ પ્રખ્યાત છે।

Upāsanā of nondual identity (so’ham/yo’ham) integrated with Śrīvidyā/Devī as Brahman; nāma-rūpa as divine modalities

Verse 9

ऋचो अक्षरे परमे व्योमन् । यस्मिन् देवा अधि विश्वे निषेदुः । यस्तन्न वेद किमृचा करिष्यति । य इत्तद्विदुस्त इमे समासते । इत्युपनिषत् ॥ ९ ॥

ઋચાઓ અક્ષરરૂપ પરમ વ્યોમમાં સ્થિત છે, જેમાં સર્વ દેવતાઓ અધિષ્ઠિત બેઠા છે। જે તેને જાણતો નથી, તે ઋચાથી શું કરશે? જે તેને જાણે છે, તેઓ જ ત્યાં એકસાથે સમાસીન થાય છે—ઇતિ ઉપનિષદ્।

Akṣara Brahman; primacy of realization over mere recitation; ‘parama vyoman’ as the locus of Brahman

Read Upanishads in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with audio, word-by-word meanings, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App