Previous Verse
Next Verse

Valmiki Ramayana 2.17.17: Ayodhya Kanda, Sarga 17, Shloka 17

रामस्य राजमार्गगमनम्

Rama’s Progress along the Royal Highway

स राजकुलमासाद्य मेघसङ्घोपमै श्शुभैः।।।।प्रासादशृङ्गैर्विविधैःकैलास शिखरोपमैः।आवारयद्भिर्गगनं विमानैरिव पाण्डुरैः।।।।वर्धमानगृहैश्चापि रत्नजालपरिष्कृतैः।तत्पृथिव्यां गृहवरं महेन्द्रसदनोपमम्।।।।राजपुत्रः पितुर्वेश्म प्रविवेश श्रिया ज्वलन्।

Sanskrit recitationValmiki Ramayana 2.17.17

sa rājakulam āsādya megha-saṅghopamaiḥ śubhaiḥ | prāsāda-śṛṅgair vividhaiḥ kailāsa-śikharopamaiḥ | āvārayadbhir gaganaṃ vimānair iva pāṇḍuraiḥ || vardhamāna-gṛhaiś cāpi ratna-jāla-pariṣkṛtaiḥ | tat pṛthivyāṃ gṛha-varaṃ mahendra-sadanopamam || rāja-putraḥ pitur veśma praviveśa śriyā jvalan ||

وہ راجکُل کے آستانے پر پہنچا—ایسے شُبھ و سپید محلّی بُرجوں کے ساتھ جو بادلوں کے گچھّوں جیسے، کیلاش کی چوٹیوں جیسے، اور سفید وِمانوں کی مانند آسمان کو ڈھانپتے تھے۔ بڑھتے ہوئے ایوان رتنوں کی جالیوں سے آراستہ تھے۔ زمین پر وہ گھر سب سے برتر، مہندر کے سدن کے مانند تھا۔ پھر راجپُتر، شان و شوکت سے دہکتا ہوا، اپنے پتا کے محل میں داخل ہوا۔

saḥhe
saḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (तद्-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन (Nom. sg.)
rājakulamroyal residence
rājakulam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootrāja-kula (राजकुल-प्रातिपदिक)
Formसमासः तत्पुरुषः (षष्ठी: राज्ञः कुलम्), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Acc. sg.)
āsādyahaving reached
āsādya:
Purvakala (पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootā-sad (आ+सद्-धातु)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययभावे कृदन्त (gerund/absolutive) = 'having reached'
meghasaṅghopamaiḥresembling masses of clouds
meghasaṅghopamaiḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootmegha-saṅgha-upama (मेघसङ्घोपम-प्रातिपदिक)
Formसमासः तत्पुरुषः (उपमा-सम्बन्धः: मेघसङ्घस्य उपमा), पुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.), विशेषणम् (prāsādaśṛṅgaiḥ/vimānaiḥ)
śubhaiḥauspicious; splendid
śubhaiḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootśubha (शुभ-प्रातिपदिक)
Formविशेषण, पुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.)
prāsādaśṛṅgaiḥwith palace-tops/spires
prāsādaśṛṅgaiḥ:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootprāsāda-śṛṅga (प्रासादशृङ्ग-प्रातिपदिक)
Formसमासः तत्पुरुषः (षष्ठी: प्रासादस्य शृङ्गाणि), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.)
vividhaiḥvarious
vividhaiḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootvividha (विविध-प्रातिपदिक)
Formविशेषण, पुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.)
kailāsaśikharopamaiḥlike the peaks of Kailasa
kailāsaśikharopamaiḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootkailāsa-śikhara-upama (कैलासशिखरोपम-प्रातिपदिक)
Formसमासः तत्पुरुषः (उपमा-सम्बन्धः: कैलासशिखरस्य उपमा), पुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.)
āvārayadbhīḥcovering
āvārayadbhīḥ:
Karana (करण)
TypeVerb
Rootā-vṛ (आ+वृ-धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान-कृदन्त, पुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.), 'covering'
gaganamthe sky
gaganam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootgagana (गगन-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Acc. sg.)
vimānaiḥwith aerial-palaces/chariots
vimānaiḥ:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootvimāna (विमान-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.)
ivalike
iva:
Upamana (उपमान)
TypeIndeclinable
Rootiva (अव्यय)
Formउपमार्थक-अव्यय (like/as)
pāṇḍuraiḥpale-white
pāṇḍuraiḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootpāṇḍura (पाण्डुर-प्रातिपदिक)
Formविशेषण, पुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.)
vardhamānagṛhaiḥwith lofty/expanding mansions
vardhamānagṛhaiḥ:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootvardhamāna-gṛha (वर्धमानगृह-प्रातिपदिक)
Formसमासः कर्मधारयः (वर्धमानानि गृहाणि), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.)
caand
ca:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
apialso
api:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootapi (अव्यय)
Formअपि-निपात (also)
ratnajālapariṣkṛtaiḥadorned with networks of gems
ratnajālapariṣkṛtaiḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootratna-jāla-pariṣkṛta (रत्नजालपरिष्कृत-प्रातिपदिक)
Formसमासः तत्पुरुषः (तृतीया/षष्ठी-सम्बन्धः: रत्नजालेन परिष्कृत), पुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया बहुवचन (Instr. pl.)
tatthat
tat:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (तद्-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Acc. sg.), gṛhavaram इति विशेष्यं निर्देशयति
pṛthivyāmon earth
pṛthivyām:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootpṛthivī (पृथिवी-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी एकवचन (Loc. sg.)
gṛhavaramthe best mansion
gṛhavaram:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootgṛha-vara (गृहवर-प्रातिपदिक)
Formसमासः कर्मधारयः (वरं गृहं), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Acc. sg.)
mahendrasadanopamamlike Indra's abode
mahendrasadanopamam:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootmahendra-sadana-upama (महेन्द्रसदनोपम-प्रातिपदिक)
Formसमासः तत्पुरुषः (उपमा-सम्बन्धः: महेन्द्रसदनस्य उपमा), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Acc. sg.), gṛhavaram इति विशेष्यस्य विशेषणम्
rājaputraḥthe prince
rājaputraḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootrāja-putra (राजपुत्र-प्रातिपदिक)
Formसमासः तत्पुरुषः (षष्ठी: राज्ञः पुत्रः), पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन (Nom. sg.)
pituḥof (his) father
pituḥ:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootpitṛ (पितृ-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी एकवचन (Gen. sg.)
veśmapalace
veśma:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootveśman (वेश्मन्-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Acc. sg.)
praviveśaentered
praviveśa:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootpra-viś (प्र+विश्-धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
śriyāwith splendor
śriyā:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootśrī (श्री-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया एकवचन (Instr. sg.)
jvalanshining; blazing
jvalan:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootjval (ज्वल्-धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान-कृदन्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन (Nom. sg.), कर्तृ-विशेषण

That prince (Rama) arrived at the excellent palace of the king, which looked like the abode of Indra on earth, blazing with splendour. The various towers of the palace touching the sky resembled clusters of white clouds, like auspicious peaks of Kailasa, and like white aerial chariots decorated with gems.

R
Rama
R
royal palace (rājakula)
I
Indra (Mahendra)
K
Kailāsa
V
vimāna (aerial chariot imagery)

FAQs

Dharma is implied through setting: the royal household is portrayed as a worthy seat for righteous governance; splendor is framed as supporting ordered kingship, not mere luxury.

Rama reaches the palace complex and enters his father’s residence; the narrator offers an extended architectural and symbolic description.

Royal dignity aligned with restraint: Rama is ‘radiant’ yet the focus remains on duty and rightful place within the king’s household.

Ask anything about this verse

Answers come straight from the texts, with the shlokas they draw on. Ask in your own words.

Not sure where to start?

A free sign-in with Google or Apple keeps your chat saved across web and the app.

Read Valmiki Ramayana in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with word-by-word meanings, Sanskrit recitation where available, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App