Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 42

शृगाल गृधवायसाः परं प्रपातमादधुः । क्वचित्परे निशाचराः प्रपीतशोणितोत्कटाः । प्रतर्प्य चात्मनः पितॄन्समर्चयंस्तथा ऋषीन्

śṛgāla gṛdhavāyasāḥ paraṃ prapātamādadhuḥ | kvacitpare niśācarāḥ prapītaśoṇitotkaṭāḥ | pratarpya cātmanaḥ pitṝnsamarcayaṃstathā ṛṣīn

گیدڑ، گِدھ اور کوّے بڑی تعداد میں ٹوٹ پڑے۔ کہیں اور نِشَچَر—خون پی کر نہایت ہیبت ناک—اپنے پِتروں کو ترپت کرتے اور اسی طرح رِشیوں کی بھی پوجا کرتے رہے۔

शृगालjackals
शृगाल:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशृगाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (छन्दसि/पाठभेदे रूपम्; सामान्यतः शृगालाः)
गृधवायसाःvultures and crows
गृधवायसाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगृध्र (प्रातिपदिक) + वायस (प्रातिपदिक)
Formइतरेतर-द्वन्द्व; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
परम्great, intense
परम्:
Karma (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘प्रपातम्’ इत्यस्य विशेषण
प्रपातम्a plunge/attack, swoop
प्रपातम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रपात (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
आदधुःthey made, they undertook
आदधुः:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ + धा (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन, परस्मैपद
क्वचित्somewhere, at times
क्वचित्:
Deśa-adhikaraṇa (Place adjunct/देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootक्वचित् (अव्यय)
Formअव्यय; देश/प्रसङ्ग (adverb: ‘somewhere/sometimes’)
परेothers
परे:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; ‘अन्ये’ अर्थे
निशाचराःnight-roamers (demons)
निशाचराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनिशा (प्रातिपदिक) + चर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
प्रपीतशोणितोत्कटाःfierce from having drunk blood
प्रपीतशोणितोत्कटाः:
Karta (Subject-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र + पी (धातु) + शोणित (प्रातिपदिक) + उत्कट (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (determinative; ‘प्रपीतं शोणितं येषां/येन’ + उत्कट); प्रपीत = क्त (PPP) from √पी ‘to drink’; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; ‘निशाचराः’ इत्यस्य विशेषण
प्रतर्प्यhaving satisfied (fed)
प्रतर्प्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial participle/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्र + तृप् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), पूर्वकालिक क्रिया
and
:
Samuccaya (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय (conjunction)
आत्मनःof themselves, their own
आत्मनः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; स्वकीयार्थे
पितॄन्the ancestors (pitṛs)
पितॄन्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन
समर्चयन्worshipping, honoring
समर्चयन्:
Karta (Subject-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeVerb
Rootसम् + अर्च् (धातु)
Formशतृ (present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; ‘परे/निशाचराः’ इत्यस्य विशेषणरूपेण
तथाlikewise
तथा:
Prakāra (Manner adjunct/प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकार (manner adverb)
ऋषीन्the sages
ऋषीन्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन

Deductive (Prabhāsakṣetramāhātmya narrative voice; likely Sūta/Lomaharṣaṇa)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: Scavengers—jackals, vultures, crows—descend in swarms; rākṣasas, mouths crimson, perform grim ‘tarpaṇa’ gestures and offer worship to ṛṣis amid carnage.

N
Niśācaras
P
Pitṛs
Ṛṣis
Ś
Śṛgāla (jackals)
G
Gṛdhra (vultures)
V
Vāyasa (crows)

FAQs

Even amid chaos, the purāṇic world upholds obligations to pitṛs and ṛṣis—reminding that dharma includes reverence and offerings.

Prabhāsa-kṣetra in the Skanda Purāṇa’s Prabhāsakṣetramāhātmya.

Pitṛ-tarpaṇa (satisfying ancestors with offerings) and honoring Ṛṣis are referenced, though not laid out as a step-by-step injunction here.