Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 19

अपि पक्षिपतंगा ये पशवः कृमयो मृगाः । प्रविष्टाः सलिले तस्मिंस्तृषार्ता भक्तिवर्जिताः

api pakṣipataṃgā ye paśavaḥ kṛmayo mṛgāḥ | praviṣṭāḥ salile tasmiṃstṛṣārtā bhaktivarjitāḥ

پرندے اور کیڑے مکوڑے بھی، جانور، کیچوے اور ہرن بھی—اس پانی میں داخل ہوتے ہیں، اگرچہ صرف پیاس سے بےتاب اور بھکتی سے خالی ہوں۔

अपिeven
अपि:
Sambandha (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अप्यर्थे (even)
पक्षि-पतङ्गाःbirds and insects
पक्षि-पतङ्गाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपक्षि (प्रातिपदिक) + पतङ्ग (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-समास; पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
येwho, which
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
पशवःanimals
पशवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपशु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
कृमयःworms
कृमयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकृमि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
मृगाःdeer, beasts
मृगाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
प्रविष्टाःhaving entered
प्रविष्टाः:
Karta (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootप्र+विश् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; (ये इत्यस्य विशेषण)
सलिलेinto the water
सलिले:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसलिल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
तस्मिन्in that (water/place)
तस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
तृषा-आर्ताःafflicted by thirst
तृषा-आर्ताः:
Karta (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootतृषा (प्रातिपदिक) + आर्त (प्रातिपदिक/कृदन्त-निष्पन्न)
Formतत्पुरुष-समास; पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (afflicted by thirst)
भक्ति-वर्जिताःwithout devotion
भक्ति-वर्जिताः:
Karta (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootभक्ति (प्रातिपदिक) + वर्जित (कृदन्त; वर्ज् धातु-निष्पन्न)
Formतत्पुरुष-समास; पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (devoid of devotion)

Narrator (continuation leading to stated fruit in next verse; exact speaker not explicit in snippet)

Tirtha: Viṣṇupadī (contextual)

Type: kund

Scene: A naturalistic scene of animals—birds swooping, deer drinking, insects near the surface—entering the sacred water out of thirst; the water is subtly radiant, suggesting unseen purification.

B
Birds
I
Insects
A
Animals

FAQs

A supremely holy tīrtha radiates sanctity universally—its purifying influence can touch even those without conscious devotion.

That same sanctified water of Viṣṇupadī tīrtha described in this adhyāya.

No prescription; it sets up the claim that mere entry into the tīrtha water has purificatory effect.