Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 8

यथा शापश्च सञ्जातो ब्राह्मणानां महात्मनाम् । अथ ते मुनयः क्रुद्धास्तच्छ्रुत्वा गर्हितं वचः । राजप्रतिग्रहो निंद्यस्तापसानां विशेषतः

yathā śāpaśca sañjāto brāhmaṇānāṃ mahātmanām | atha te munayaḥ kruddhāstacchrutvā garhitaṃ vacaḥ | rājapratigraho niṃdyastāpasānāṃ viśeṣataḥ

انہوں نے بتایا کہ پھر ان عظیم النفس برہمنوں کی طرف سے ایک شاپ (لعنت) پیدا ہوئی۔ وہ قابلِ مذمت بات سن کر مُنی غضبناک ہو گئے اور بولے: “بادشاہ سے عطیہ قبول کرنا ناپسندیدہ ہے—خصوصاً تپسویوں کے لیے۔”

यथाas, how
यथा:
Sambandha (Correlation)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formयथार्थक-अव्यय
शापःa curse
शापः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशाप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
सञ्जातःarose
सञ्जातः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-जा (धातु) + क्त
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'arisen/occurred'
ब्राह्मणानाम्of the brahmins
ब्राह्मणानाम्:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootब्राह्मण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
महात्मनाम्great-souled
महात्मनाम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन; विशेषण (of ब्राह्मणानाम्)
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse connector)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्यय
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम
मुनयःsages
मुनयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
क्रुद्धाःangry
क्रुद्धाः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootक्रुध् (धातु) + क्त
Formकृदन्त-विशेषण (क्त-प्रत्यय), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; 'angered'
तत्-श्रुत्वाhaving heard that
तत्-श्रुत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootतद् (सर्वनाम) + श्रु (धातु) + त्वा
Formअव्यय-कृदन्त (क्त्वान्त), 'तत्' कर्म (object) सहित: 'having heard that'
गर्हितम्censured, blameworthy
गर्हितम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगर्हित (गर्ह् धातु + क्त)
Formकृदन्त-विशेषण (क्त-प्रत्यय), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (of वचः)
वचःspeech, words
वचः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
राज-प्रतिग्रहःaccepting gifts from a king
राज-प्रतिग्रहः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक) + प्रतिग्रह (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष: 'राज्ञः प्रतिग्रहः' (acceptance from a king); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
निन्द्यःblameworthy
निन्द्यः:
Kriya (Predicate complement)
TypeAdjective
Rootनिन्द्य (प्रातिपदिक; निन्द् धातु + यत्)
Formकृदन्त-विशेषण (यत्/नीय-भाव), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विधेय-विशेषण (predicate adjective)
तापसानाम्of ascetics
तापसानाम्:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतापस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
विशेषतःespecially
विशेषतः:
Sambandha (Manner/प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootविशेषतः (अव्यय)
Formप्रकार/विशेषार्थक-अव्यय (adverb: especially)

Sages/brāhmaṇas (ethical pronouncement within the narrative)

Type: kshetra

Scene: Sages, hearing the account, flare with anger and pronounce the doctrine that royal gift-acceptance is blameworthy for ascetics; the atmosphere tightens toward a curse.

B
brāhmaṇas
M
munis (sages)
K
king (rājā)
A
ascetics (tāpasa)

FAQs

Dharma is role-based: what is acceptable for householders may be improper for ascetics; purity of livelihood and non-dependence are central to tapas.

No specific tīrtha is named in this verse; it provides a dharma teaching embedded in the tīrtha-māhātmya narrative.

A normative rule is stated: ascetics should avoid rāja-pratigraha (accepting royal gifts), as it is considered blameworthy.