Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 7

रम्ये तत्र महाशृंगे नानाश्चर्योपशोभिते । विभूषणादि संन्यस्य वृक्षवल्कलधारिणी

ramye tatra mahāśṛṃge nānāścaryopaśobhite | vibhūṣaṇādi saṃnyasya vṛkṣavalkaladhāriṇī

وہاں، ایک دلکش بلند چوٹی پر جو طرح طرح کے عجائبات سے آراستہ تھی، اس نے زیورات وغیرہ ترک کیے اور درخت کی چھال کے لباس پہن لیے۔

रम्येin the beautiful (place)
रम्ये:
Adhikaraṇa (Locative/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootरम्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; विशेषणम् (महाशृङ्गे इत्यस्य)
तत्रthere
तत्र:
Deśa-adhikaraṇa (Place adjunct/देश)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय (देशवाचक adverb)
महाशृङ्गेon the great peak
महाशृङ्गे:
Adhikaraṇa (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमहा + शृङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; कर्मधारयः—महच्च तत् शृङ्गम्
नानाvarious
नाना:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeIndeclinable
Rootनाना (अव्यय)
Formअव्यय (विविधताबोधक; ‘many/various’)
आश्चर्योपशोभितेadorned with wonders
आश्चर्योपशोभिते:
Viśeṣaṇa (Qualifier of location/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआश्चर्य + उपशोभित (कृदन्त/प्रातिपदिक; √शुभ् with उप)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; तत्पुरुषः—आश्चर्यैः उपशोभितम् (adorned by wonders)
विभूषणादिornaments and the like
विभूषणादि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविभूषण + आदि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन (समूहवाचक); तत्पुरुषः—विभूषणं च आदि च (etc.)
संन्यस्यhaving set aside
संन्यस्य:
Pūrvakāla-kriyā (Prior action/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootसम् + नि + अस् (धातु) → संन्यस्य (क्त्वान्त/अव्ययभाव)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund): ‘having laid aside/renounced’
वृक्षवल्कलधारिणी(she) wearing tree-bark garments
वृक्षवल्कलधारिणी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवृक्ष + वल्कल + धारिणी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; तत्पुरुषः—वृक्षस्य वल्कलं धारयति इति (one who wears bark)

Narrator (Sūta/Lomaharṣaṇa)

Tirtha: Mahāśṛṅga (Tapas-śikhara)

Type: peak

Scene: On a beautiful wondrous peak, the Devī lays aside ornaments and dons bark garments—an iconic transformation from queenly splendor to ascetic radiance.

D
Devī (Pārvatī, implied)
M
Mahāśṛṅga (great peak)

FAQs

Renunciation (tyāga) is expressed outwardly by simplicity, supporting inward concentration for tapas.

No specific named site; the verse highlights the sanctity of the mountain-peak as an ascetic landscape.

Adopting austere dress and abandoning adornments—an ascetic discipline associated with vrata and tapas.