Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 47

मृगैः सिंहैर्वृतं घोरेरन्यैश्चापि वनेचरैः । पुष्पितैः पादपैः कीर्णं सुमनोहरशाद्वलम्

mṛgaiḥ siṃhairvṛtaṃ ghoreranyaiścāpi vanecaraiḥ | puṣpitaiḥ pādapaiḥ kīrṇaṃ sumanoharaśādvalam

وہ جنگل ہرنوں، شیروں اور دوسرے ہولناک جنگلی جانوروں سے گھرا ہوا تھا؛ پھر بھی وہ پھولوں والے درختوں سے بکھرا ہوا اور دل کو لبھانے والی گھاس کی مخملی چادر سے ڈھکا تھا۔

मृगैःby deer
मृगैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), तृतीया (Instrumental/करण), बहुवचन (pl.)
सिंहैःby lions
सिंहैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसिंह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), तृतीया (Instrumental), बहुवचन (pl.)
वृतम्surrounded
वृतम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवृ (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग (n.), प्रथमा/द्वितीया एकवचन (sg.); विशेषणम् (covered/surrounded)
घोरैःterrible
घोरैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootघोर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), तृतीया (Instrumental), बहुवचन (pl.); विशेषणम् वनेचरैः-विशेषणम्
अन्यैःother
अन्यैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), तृतीया (Instrumental), बहुवचन (pl.); विशेषणम्
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction)
अपिalso
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अप्यर्थक-अव्ययम् (also/even)
वनेचरैःby forest-dwellers (wild animals)
वनेचरैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवन + चर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), तृतीया (Instrumental), बहुवचन (pl.)
पुष्पितैःflowering
पुष्पितैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुष्पित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), तृतीया (Instrumental), बहुवचन (pl.); विशेषणम् पादपैः-विशेषणम्
पादपैःby trees
पादपैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपादप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), तृतीया (Instrumental), बहुवचन (pl.)
कीर्णम्strewn, scattered
कीर्णम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकॄ (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग (n.), प्रथमा/द्वितीया एकवचन (sg.); विशेषणम्
सुमनोहरशाद्वलम्having very charming turf/grass
सुमनोहरशाद्वलम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु + मनोहर + शाद्वल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (n.), प्रथमा/द्वितीया एकवचन (sg.); विशेषणम् (pleasantly charming grassy ground)

Sūta (Lomaharṣaṇa) narrating (deduced)

Tirtha: Dharmāraṇya

Type: kshetra

Scene: A circular vista of forest edge: deer grazing, a lion watching from shade; flowering trees scatter petals; a lush green grass-carpet glows; the pilgrim stands composed amid the living ring of creatures.

D
Dharmāraṇya

FAQs

A sacred place may unite terror and beauty—testing fear while drawing the heart toward serenity and devotion.

Dharmāraṇya, described as both formidable and enchanting.

None; the verse offers māhātmya-style depiction of the kṣetra’s environment.