Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 10

एतद्वः कथितं सर्वं यत्पृष्टमखिलं द्विजाः । यन्महेशमुखाच्छ्रुत्वा वायुराह ऋषीन्प्रति

etadvaḥ kathitaṃ sarvaṃ yatpṛṣṭamakhilaṃ dvijāḥ | yanmaheśamukhācchrutvā vāyurāha ṛṣīnprati

اے دو بار جنم لینے والو! جو کچھ تم نے پورے طور پر پوچھا تھا وہ سب تمہیں بیان کر دیا گیا ہے—وہی جو مہیش (شیو) کے دہنِ مبارک سے سن کر وایو نے رشیوں کے سامنے کہا۔

एतत्this (matter)
एतत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; सर्वनाम (demonstrative pronoun)
वःto/for you (pl.)
वः:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6), बहुवचन; सर्वनाम (enclitic)
कथितम्told, narrated
कथितम्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
सर्वम्all, entire
सर्वम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; विशेषण
यत्which/that (what)
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; सम्बन्धसूचक सर्वनाम (relative)
पृष्टम्asked
पृष्टम्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्रच्छ् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
अखिलम्entire, without remainder
अखिलम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअखिल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; विशेषण
द्विजाःO twice-born (brahmins)
द्विजाः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; संबोधनार्थे प्रथमा (vocative sense)
यत्which/that (having which)
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; सम्बन्धसूचक सर्वनाम (relative)
महेश-मुखात्from the mouth of Maheśa (Śiva)
महेश-मुखात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootमहेश (प्रातिपदिक) + मुख (प्रातिपदिक)
Formपञ्चमी (5), एकवचन; तत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुष): महेशस्य मुखम् → महेशमुखम्; तस्मात्
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Kriya (Gerundial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) + त्वा (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund), पूर्वकालिक क्रिया
वायुःVāyu
वायुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवायु (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
आहsaid
आह:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअह्/ब्रू (धातु; परस्मैपद)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन
ऋषीन्to the sages (as object of speech)
ऋषीन्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया (2), बहुवचन
प्रतिtowards, to
प्रति:
Adhikarana (Directional/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootप्रति (अव्यय)
Formउपसर्ग/अव्यय; दिशार्थे/प्रत्यर्थे (towards)

Narrative voice identifying Vāyu as transmitter (Vāyu speaking to ṛṣis/dvijas)

Tirtha: Revā/Narmadā (contextual)

Type: river

Listener: Dvijāḥ / ṛṣi-audience

Scene: A forest hermitage assembly: Vāyu (as a sage-like divine narrator) recounts what he heard from Maheśa; attentive dvija-ṛṣis seated with kuśa grass, waterpots, and sacrificial implements.

V
Vāyu
Ś
Śiva (Maheśa)
Ṛṣis
D
Dvijas

FAQs

Purāṇic knowledge is safeguarded through lineage—Śiva’s teaching is transmitted faithfully via Vāyu to the sages.

The verse is a framing colophon-like statement; it supports the authority of the Revā Māhātmya rather than naming a single tīrtha.

None; it confirms completion/fulfillment of the inquiry and the authenticity of the narration.