Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 21

चन्द्रहास्ये नरः स्नात्वा द्वादश्यां तु नरेश्वर । चतुर्दश्यामुपोष्यैव क्षीरस्य जुहुयाच्चरुम्

candrahāsye naraḥ snātvā dvādaśyāṃ tu nareśvara | caturdaśyāmupoṣyaiva kṣīrasya juhuyāccarum

اے نریشور راجن! چندرہاسیہ میں دوادشی کے دن غسل کر کے، پھر چتردشی کو روزہ رکھ کر، آگ میں کھیر کے چرو کی آہوتی دینی چاہیے۔

चन्द्रहास्येat Candrahāsya (tīrtha)
चन्द्रहास्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootचन्द्रहास्य (प्रातिपदिक) = चन्द्र + हास्य
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः ‘चन्द्रस्य हास्यम्’ (स्थाननाम)
नरःa man
नरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund), पूर्वक्रिया
द्वादश्याम्on the twelfth lunar day
द्वादश्याम्:
Adhikarana (Time/काल-अधिकरण)
TypeNoun
Rootद्वादशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; तिथिवाचक
तुthen/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (particle)
नरेश्वरO lord of men (king)
नरेश्वर:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनरेश्वर (प्रातिपदिक) = नर + ईश्वर
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः ‘नराणाम् ईश्वरः’
चतुर्दश्याम्on the fourteenth lunar day
चतुर्दश्याम्:
Adhikarana (Time/काल-अधिकरण)
TypeNoun
Rootचतुर्दशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; तिथिवाचक
उपोष्यhaving fasted
उपोष्य:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootउप + वस् (धातु)
Formक्त्वान्त-रूप (gerund) ‘having fasted’; छान्दस/वैकल्पिक रूप ‘उपोष्य’ (उपवस्य)
एवindeed/only
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-निपात (emphatic particle)
क्षीरस्यof milk
क्षीरस्य:
Sambandha (Possessive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootक्षीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), एकवचन
जुहुयात्should offer (into fire)
जुहुयात्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootहु (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
चरुम्the oblation (caru)
चरुम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootचरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; हविर्विशेषः (oblational porridge)

Sūta (Lomaharṣaṇa) (deduced; addressing a king figure in the narrative)

Tirtha: Candrahāsya

Type: tirtha

Listener: Nareśvara (king) explicitly addressed

Scene: A kingly pilgrim (or representative devotee) bathes at Candrahāsya on Dvādaśī; later, on Caturdaśī, he fasts beside a small yajña-śālā and offers milk-rice (caru) into a bright homa fire; priests chant; the moon is shown waxing toward the dark fortnight’s end, emphasizing tithi.

C
Candrahāsya
D
Dvādaśī
C
Caturdaśī
C
Caru
K
Kṣīra

FAQs

Disciplined observance—timed bathing, fasting, and homa—channels devotion into tangible dharmic fruit.

Candrahāsya tīrtha.

Snāna on Dvādaśī at Candrahāsya, upavāsa on Caturdaśī, and offering kṣīra-caru in homa.