Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 25

ऋषिभिः प्रार्थ्यमानेन नद्यो मुक्ता मया यतः । तोयरूपा महावेगा अभिषेकाय सत्वराः

ṛṣibhiḥ prārthyamānena nadyo muktā mayā yataḥ | toyarūpā mahāvegā abhiṣekāya satvarāḥ

“เพราะเหล่าฤๅษีได้อ้อนวอนเรา เราจึงปลดปล่อยสายน้ำเหล่านี้ นางทั้งหลายแปรเป็นรูปแห่งน้ำ มีมหาเวคาเชี่ยวกราก รีบรุดไปเพื่อการอภิเษก (abhiṣeka)”

ऋषिभिःby the sages
ऋषिभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
प्रार्थ्यमानेनbeing entreated (by them)
प्रार्थ्यमानेन:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeAdjective
Rootप्रार्थय् (धातु) → प्रार्थ्यमान (कृदन्त, वर्तमानकाले कर्मणि/भावे)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; वर्तमानकृदन्त (शानच्), कर्मणि प्रयोग; विशेषण (यतः-कारणस्य/हेतोः सूचक)
नद्यःthe rivers
नद्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
मुक्ताःwere released
मुक्ताः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु) → मुक्त (कृदन्त, भूतकर्मणि)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्मणि-भावः (were released)
मयाby me
मया:
Kartr (Agent in passive/कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
यतःbecause
यतः:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootयतस् (अव्यय/सम्बन्धबोधक)
Formअव्यय; कारणार्थक (because/for which reason)
तोयरूपाःhaving the form of water
तोयरूपाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतोय (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (तोयस्य रूपम् इति); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (नद्यः)
महावेगाःof great speed
महावेगाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहा (उपसर्ग/विशेषण-प्रातिपदिक) + वेग (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (महान् वेगः); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (नद्यः)
अभिषेकायfor consecration (ablution)
अभिषेकाय:
Sampradana (Purpose/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootअभिषेक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन
सत्वराःswiftly; in haste
सत्वराः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसत्वर (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (नद्यः)

Brahmā (implied continuation of his statement introduced in v.22–23; framed by Īśvara’s narration in the adhyāya)

Tirtha: Ṛṣitoyā (foreshadowed) / sacred rivers for abhiṣeka in Prabhāsa

Type: ghat

Listener: Munis/Ṛṣis

Scene: Rivers personified as luminous streams rushing like horses toward a liṅga for abhiṣeka; sages’ prayers hover in the air as mantra-letters; Brahmā watches, satisfied.

Ṛṣis
S
Sacred rivers
A
Abhiṣeka

FAQs

Ritual consecration is empowered by sacred waters granted through divine compassion and the sages’ prayer.

Prabhāsa-kṣetra, contextualized as a place where sacred waters support consecration and sanctity.

Abhiṣeka (ritual bathing/consecration) is explicitly referenced as the purpose for which the waters hasten.