Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 26

ताभ्यां तद्वचनं श्रुत्वा ततो भार्यामभाषत । तदेव वाक्यं साऽवोचद्यत्प्रोक्तं गुरुभिः पुरा । ततो वैराग्यमापन्नो वैशाखो मुनिसत्तमः

tābhyāṃ tadvacanaṃ śrutvā tato bhāryāmabhāṣata | tadeva vākyaṃ sā'vocadyatproktaṃ gurubhiḥ purā | tato vairāgyamāpanno vaiśākho munisattamaḥ

ครั้นได้สดับถ้อยคำของเขาทั้งสองแล้ว เขาจึงกล่าวแก่ภรรยา นางก็กล่าวถ้อยคำเดียวกันนั้นตามที่ครูบาอาจารย์ผู้เฒ่าเคยสั่งสอนไว้ก่อน ครั้นแล้วไวศาขะ มุนีผู้ประเสริฐ ก็เกิดไวรัคยะ คือความคลายกำหนัดยึดติด

tābhyāmby those two
tābhyām:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (तद्-शब्दः), तृतीया/पञ्चमी (instr/abl), द्विवचन; अत्र तृतीया (by those two)
tad-vacanamtheir/that speech, those words
tad-vacanam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम) + vacana (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (तस्य वचनम्), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
śrutvāhaving heard
śrutvā:
Pūrvakāla (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootśru (श्रु धातु) + tvā (क्त्वा प्रत्यय)
Formक्त्वान्त अव्यय (absolutive/gerund)
tataḥthen, thereafter
tataḥ:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय)
Formअव्यय (क्रमे/thereupon)
bhāryāmwife
bhāryām:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootbhāryā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
abhāṣataspoke (to)
abhāṣata:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootbhāṣ (भाष् धातु)
Formलङ् (Imperfect/past), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
tadthat
tad:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; वाक्यम् इति पदस्य विशेषणम्
evaindeed, just
eva:
Avadhāraṇa (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअव्यय (अवधारण/emphasis)
vākyamstatement, words
vākyam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvākya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
she
:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक; सा)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
avocatsaid
avocat:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (वच् धातु)
Formलुङ् (Aorist), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
yatwhich (that)
yat:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
proktamspoken, taught
proktam:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootpra+vac (प्र+वच् धातु) + ta (क्त प्रत्यय)
Formक्त-कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; यत्/वाक्यम् इत्यस्य विशेषणम्
gurubhiḥby the teachers
gurubhiḥ:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootguru (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
purāformerly, earlier
purā:
Kālādhi karaṇa (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootpurā (अव्यय)
Formअव्यय (कालवाचक/adverb of time)
tataḥthen
tataḥ:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय)
Formअव्यय (क्रमे/thereupon)
vairāgyamdispassion, detachment
vairāgyam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvairāgya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
āpannaḥhaving attained, fallen into
āpannaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootā+pad (आ+पद् धातु) + na (क्त/क्तवत्-सम्भव; आपन्न)
Formकृदन्त (past participial adjective), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वैशाखः इति पदस्य विशेषणम्
vaiśākhaḥVaiśākha (proper name)
vaiśākhaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootvaiśākha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
muni-sattamaḥbest of sages
muni-sattamaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootmuni (प्रातिपदिक) + sattama (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (मुनीनां सत्तमः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वैशाखस्य विशेषणम्

Narrator (within Prabhāsakṣetra-māhātmya frame)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Pilgrimage-inquirer (ṛṣi/śaunaka-type audience in purāṇic setting)

Scene: A sage (Vaiśākha) listens to elders, then turns to his wife; she repeats the elders’ teaching; his face softens into calm dispassion as he resolves to change his life.

V
Vaiśākha

FAQs

When worldly justifications for wrongdoing are exposed, discernment can mature into vairāgya—turning the mind toward higher dharma and liberation.

The setting remains Prabhāsakṣetra in the Skanda Purana’s Prabhāsa-khaṇḍa, though this verse highlights inner transformation rather than a particular shrine.

None directly; the verse points to renunciatory insight (vairāgya) arising from dharmic reflection.