Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 23

ते तु संप्रस्थिताः सर्वे मिलिताः कुरुपांडवाः । गजवाजिविमर्देन कम्पयन्तो वसुन्धराम्

te tu saṃprasthitāḥ sarve militāḥ kurupāṃḍavāḥ | gajavājivimardena kampayanto vasundharām

แล้วทั้งหมดก็ออกเดินทาง—เหล่ากุรุและปาณฑพรวมเป็นหนึ่ง—ทำให้แผ่นดินสั่นสะเทือนด้วยแรงกระทบอันกึกก้องของช้างและม้า

तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम
तुindeed/but
तु:
Discourse particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (contrast/emphasis)
संप्रस्थिताःset out
संप्रस्थिताः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-प्र-स्था (धातु)
Formक्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तरि-प्रयोगः ‘having set out’
सर्वेall
सर्वे:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम् (ते)
मिलिताःgathered
मिलिताः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootमिल् (धातु)
Formक्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तरि-प्रयोगः ‘assembled/united’
कुरुपाण्डवाःthe Kurus and Pāṇḍavas
कुरुपाण्डवाः:
Karta (Apposition/कर्ता)
TypeNoun
Rootकुरु (प्रातिपदिक) + पाण्डव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (Kurus and Pāṇḍavas)
गजवाजिविमर्देनby the trampling of elephants and horses
गजवाजिविमर्देन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootगज (प्रातिपदिक) + वाजि (प्रातिपदिक) + विमर्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; समाहार/षष्ठी-तत्पुरुषः (‘गजानां वाजिनां च विमर्देन’ = by the trampling of elephants and horses)
कम्पयन्तःshaking
कम्पयन्तः:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeVerb
Rootकम्पय् (धातु, णिच्)
Formशतृ (वर्तमानकृदन्त/Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तरि
वसुन्धराम्the earth
वसुन्धराम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवसुन्धरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन

Sūta (narrator)

Scene: A grand departure: elephants, horses, chariots, banners; Kurus and Pāṇḍavas travel together, the ground trembling under the press of the retinue.

K
Kurus
P
Pāṇḍavas
E
Elephants
H
Horses

FAQs

The text frames pilgrimage as a collective, purposeful movement toward holiness—where even worldly power is redirected into dharmic travel.

The verse describes the departure toward the chapter’s praised kṣetra; the specific site-name appears in the continuing narrative.

No explicit rite is stated; it depicts the commencement of the pilgrimage procession leading to kṣetra-darśana and liṅga installation.