Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 18

ततः कोपपरीतात्मा सोऽपि तां शप्तुमुद्यतः । कमण्डलोर्जलं गृह्य संतापाद्रक्तलोचनः

tataḥ kopaparītātmā so'pi tāṃ śaptumudyataḥ | kamaṇḍalorjalaṃ gṛhya saṃtāpādraktalocanaḥ

"จากนั้น ด้วยจิตใจที่ถูกครอบงำด้วยความโกรธ เขาก็เตรียมที่จะสาปแช่งนางเช่นกัน โดยตักน้ำจากหม้อน้ำกมัณฑลุ ดวงตาของเขาแดงก่ำด้วยความคับแค้นใจ"

ततःthen
ततः:
Kriya-visheshana (Temporal/sequence)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; तदनन्तरार्थक (adverb: 'then/thereupon')
कोपपरीतात्माwhose mind was overcome by anger
कोपपरीतात्मा:
Visheshana (Attribute of subject)
TypeAdjective
Rootकोप (प्रातिपदिक) + परीत (कृदन्त-भूतकर्मणि) + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (कोपेन परीतः आत्मा यस्य सः); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण
सःhe
सः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अपिalso
अपि:
Nipata (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपेक्षार्थक (particle: 'also/even')
ताम्her
ताम्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
शप्तुम्to curse
शप्तुम्:
Prayojana (Purpose)
TypeVerb
Rootशप् (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (Infinitive)
उद्यतःready; intent
उद्यतः:
Visheshana (Attribute of subject)
TypeAdjective
Rootउद्+यम् (धातु) → उद्यत (कृदन्त-भूतकर्मणि/भावे)
Formकृदन्त (PPP/adj. 'raised/ready'), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (सः)
कमण्डलोःof the water-pot (kamaṇḍalu)
कमण्डलोः:
Apadana/Sambandha (Source/possession: 'of/from the water-pot')
TypeNoun
Rootकमण्डलु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन
जलम्water
जलम्:
Karman (Object of गृहीत्वा)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
गृह्यhaving taken
गृह्य:
Purvakala (Prior action)
TypeVerb
Rootग्रह् (धातु) → गृह्य (कृदन्त-ल्यप्)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (Gerund/Absolutive)
संतापात्from distress; due to anguish
संतापात्:
Hetu (Cause)
TypeNoun
Rootसंताप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative), एकवचन; हेत्वर्थे
रक्तलोचनःred-eyed
रक्तलोचनः:
Visheshana (Attribute of subject)
TypeAdjective
Rootरक्त (प्रातिपदिक) + लोचन (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (रक्ते लोचने यस्य सः); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण

Unspecified (narrative voice; continuity suggests Sūta’s narration)

Scene: The aged sage, eyes reddened, grips his kamaṇḍalu and draws water, poised to pronounce a counter-curse; the scene is charged with heat-like tension despite the presence of water.

K
kamaṇḍalu

FAQs

It cautions that anger can seize even ascetics, and that retaliatory speech/actions escalate suffering.

Not stated in this verse; it is part of the narrative sequence within the Tīrthamāhātmya.

No tīrtha-ritual is prescribed; the kamaṇḍalu water appears as a narrative device for a curse.