Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 55

अमावास्या तपस्यस्य पौषस्यैकादशी तथा । तथाऽषाढस्य दशमी माघमासस्य सप्तमी

amāvāsyā tapasyasya pauṣasyaikādaśī tathā | tathā'ṣāḍhasya daśamī māghamāsasya saptamī

อมาวาสยาในเดือนตปัสยะ (ผาลคุณ), เอกาทศีในเดือนเปาษะ, ทศมีในเดือนอาษาฒะ, และสัปตมีในเดือนมาฆะ—กาลเหล่านี้ก็ได้รับสรรเสริญสำหรับพิธีศราทธะแด่บรรพชน

अमावास्याnew-moon day
अमावास्या:
कर्ता/उद्देश्य (Enumerative subject)
TypeNoun
Rootअमावास्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तपस्यस्यof Tapasya (Phālguna)
तपस्यस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतपस्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन (मास-नाम)
पौषस्यof Pauṣa
पौषस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootपौष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
एकादशीthe 11th (tithi)
एकादशी:
कर्ता/उद्देश्य (Enumerative subject)
TypeNoun
Rootएकादशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तथाalso/likewise
तथा:
समुच्चय/क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
तथाlikewise
तथा:
समुच्चय/क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
आषाढस्यof Āṣāḍha
आषाढस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootआषाढ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
दशमीthe 10th (tithi)
दशमी:
कर्ता/उद्देश्य (Enumerative subject)
TypeNoun
Rootदशमी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
माघमासस्यof the month of Māgha
माघमासस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootमाघ + मास (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (‘माघस्य मासः’); पुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
सप्तमीthe 7th (tithi)
सप्तमी:
कर्ता/उद्देश्य (Enumerative subject)
TypeNoun
Rootसप्तमी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन

Skanda (deduced)

Type: kshetra

Listener: nṛpa (king)

Scene: Night of amāvāsyā: a dimly lit courtyard with oil lamps; a devotee performs tarpaṇa with darbha and sesame while the moonless sky emphasizes solemnity.

P
Pitṛs (ancestors)

FAQs

Sacred time (tithi and month) is a vehicle of merit when used for Pitṛ-sevā through śrāddha and tarpaṇa.

The passage belongs to a tīrtha-māhātmya setting but, in this verse, the glorification centers on calendrical sanctity rather than a named geography.

Performing Pitṛ-related rites particularly on Amāvāsyā and other specified tithis across the ritual year.