Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 86

भर्तृयज्ञ उवाच । तस्य तद्वचनं श्रुत्वा बभूवुर्हृष्टमानसाः । पितरः कव्यमासाद्य प्रहष्टेनांतरात्मना

bhartṛyajña uvāca | tasya tadvacanaṃ śrutvā babhūvurhṛṣṭamānasāḥ | pitaraḥ kavyamāsādya prahaṣṭenāṃtarātmanā

ภรรตฤยัชญะกล่าวว่า: ครั้นได้สดับวาจานั้น ปิตฤทั้งหลายก็ปลื้มปีติในดวงใจ; ครั้นได้รับกัวยะ (kavya) อันเป็นส่วนควรรับ ก็ยินดีชื่นบานในส่วนลึกแห่งจิต

भर्तृयज्ञःBhartṛyajña (name)
भर्तृयज्ञः:
Karta (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootभर्तृ (प्रातिपदिक) + यज्ञ (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (determinative proper name); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, षष्ठी, एकवचन
तत्that
तत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (qualifying 'वचनम्')
वचनम्statement, words
वचनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवचन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Sambandha (Conjunctive action/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootश्रु (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund): 'having heard'
बभूवुःbecame
बभूवुः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
हृष्टमानसाःwith delighted minds
हृष्टमानसाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootहृष्ट (हृष् धातु, कृदन्त) + मानस (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (possessive: 'whose minds are delighted'); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (qualifying implied subject 'पितरः')
पितरःthe ancestors
पितरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
कव्यम्funerary offering (to ancestors)
कव्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकव्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
आसाद्यhaving obtained
आसाद्य:
Sambandha (Conjunctive action/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootआ-√सद् (धातु) → आसाद्य (ल्यप्)
Formल्यप्/क्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund): 'having obtained/reached'
प्रहृष्टेनwith greatly delighted
प्रहृष्टेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootप्र-√हृष् (धातु) → प्रहृष्ट (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP) पुं/नपुंसक, तृतीया, एकवचन; विशेषण (qualifying 'अन्तरात्मना')
अन्तरात्मनाwith inner heart/soul
अन्तरात्मना:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअन्तरात्मन् (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (descriptive: 'inner self'); पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन

Bhartṛyajña

Type: kshetra

Scene: Pitṛs, semi-divine ancestral figures, receive kavya offerings; their faces brighten with joy; the narrator Bhartṛyajña is shown recounting the moment.

B
Bhartṛyajña
P
Pitṛs
K
Kavya

FAQs

Properly offered śrāddha (kavya) genuinely ‘reaches’ the Pitṛs, bringing them contentment.

Not specified here; the narrative focuses on the efficacy of the rite rather than a location.

The verse highlights receipt of kavya (śrāddha offering) as the effective outcome of the prescribed practice.