Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 27

भर्तृयज्ञं सुखासीनं निजाश्रमपदे नृपः । आनर्ताधिपतिर्गत्वा प्रणिपत्य ततोऽब्रवीत्

bhartṛyajñaṃ sukhāsīnaṃ nijāśramapade nṛpaḥ | ānartādhipatirgatvā praṇipatya tato'bravīt

พระราชา ผู้เป็นเจ้าแห่งอานรตะ เสด็จไปยังภรรตฤยัชญะซึ่งนั่งสบายอยู่ ณ อาศรมของตน; ครั้นกราบลงแล้ว จึงทูลกล่าวดังนี้

भर्तृयज्ञम्Bhartṛyajña
भर्तृयज्ञम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभर्तृ-यज्ञ (प्रातिपदिक; भर्तृ + यज्ञ)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन
सुखासीनम्sitting comfortably
सुखासीनम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुख-आसीन (प्रातिपदिक; सुख + आसीन)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त ‘आसीन’ (PPP of √आस्), विशेषणम् (भर्तृयज्ञम्)
निजाश्रमपदेin his own hermitage-place
निजाश्रमपदे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootनिज-आश्रम-पद (प्रातिपदिक; निज + आश्रम + पद)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (Locative), एकवचन; तत्पुरुष-समासः (निजस्य आश्रमस्य पदे/स्थाने)
नृपःthe king
नृपः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (Nominative), एकवचन
आनर्ताधिपतिःthe lord of Ānarta
आनर्ताधिपतिः:
Apposition (Samānādhikaraṇa)
TypeNoun
Rootआनर्त-अधिपति (प्रातिपदिक; आनर्त + अधिपति)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नृपः इत्यस्य विशेषण/अपपद-सम्बन्ध
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त (Absolutive/Gerund), पूर्वकालिक-क्रिया
प्रणिपत्यhaving bowed down
प्रणिपत्य:
Purvakala-kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootप्र + नि + पत् (धातु)
Formल्यप्/क्त्वा-समकक्ष (Absolutive), पूर्वकालिक-क्रिया
ततःthen
ततः:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रम/अनन्तरार्थक (then/thereupon)
अब्रवीत्spoke
अब्रवीत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद

Mārkaṇḍeya (narrating the prior episode)

Listener: General audience; internal addressee is the narrative audience following the king’s approach

Scene: A king arrives at a forest hermitage; the sage sits comfortably in his own āśrama-seat; the king bows low in reverence before speaking.

B
Bhartṛyajña
Ā
Ānartādhipati
Ā
Āśrama

FAQs

Reverence and humility before a sage is the proper doorway to receiving dharma-instruction.

No tīrtha is specified; the setting is the sage’s āśrama.

None directly; it narrates the approach that precedes instruction on śrāddha.