Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 10

अथाभिद्रुत्य तरसा स घोरो वनगोचरः । दोर्भ्यां निष्पीड्य जग्राह निष्कंपं शिवयोगिनम्

athābhidrutya tarasā sa ghoro vanagocaraḥ | dorbhyāṃ niṣpīḍya jagrāha niṣkaṃpaṃ śivayoginam

แล้วผู้พเนจรแห่งพงไพรอันน่ากลัวนั้นก็พุ่งเข้ามาอย่างรวดเร็ว จับพระศิวโยคีผู้แน่วแน่ไม่ไหวติงไว้ แล้วบีบรัดด้วยแขนทั้งสองแน่นหนา

अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्ययम् (then/now)
अभिद्रुत्यhaving rushed (towards)
अभिद्रुत्य:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअभि-√द्रु (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (absolutive/gerund)
तरसाwith force
तरसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
घोरःterrible
घोरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootघोर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम्
वनगोचरःforest-roamer
वनगोचरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक) + गोचर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः (वने गोचरः), पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
दोर्भ्याम्with (his) two arms
दोर्भ्याम्:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootदोर्/दोरस् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (दोर्), तृतीया-विभक्तिः, द्विवचनम्
निष्पीड्यhaving squeezed/crushed
निष्पीड्य:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootनिस्-√पीड् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (absolutive/gerund)
जग्राहseized
जग्राह:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√ग्रह् (धातु)
Formलिट् (परस्मैपदम्), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्
निष्कम्पम्unshaken
निष्कम्पम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootनिस् (उपसर्ग) + कम्प (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः/पुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम्
शिवयोगिनम्the Śiva-yogin
शिवयोगिनम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशिव (प्रातिपदिक) + योगिन् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः (शिवस्य योगी), पुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्

Narrator (contextual Purāṇic narrator; specific speaker not stated in this excerpt)

Scene: The rākṣasa wraps both arms around the unmoving Śiva-yogin, squeezing; yet the yogin remains calm, radiating a subtle aura that begins to affect the attacker.

B
Brahmarākṣasa
Ś
Śiva-yogin

FAQs

External force cannot disturb one established in Śiva; instead, contact with such holiness begins the aggressor’s purification.

Not specified in this verse excerpt.

None explicitly; the verse prepares the theme of purification through touch (sparśa).