Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 2

तत्र तीर्थे तु यः स्नात्वा सोपवासो जितेन्द्रियः । जपेदेकाक्षरं मन्त्रमूर्ध्वबाहुर्दिवाकरे

tatra tīrthe tu yaḥ snātvā sopavāso jitendriyaḥ | japedekākṣaraṃ mantramūrdhvabāhurdivākare

ณ ตีรถะนั้น ผู้ใดอาบน้ำชำระแล้ว ถืออุโบสถ อดอาหาร สำรวมอินทรีย์ และยกแขนขึ้นสู่พระสุริยะ แล้วสวดภาวนามนตร์เอกอักษร—

तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (locative adverb: there)
तीर्थेat the sacred ford/place of pilgrimage
तीर्थे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
तुindeed
तु:
None (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण/विरोधसूचक (particle: indeed/but)
यःwhoever
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; सम्बन्धवाचक सर्वनाम
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootस्ना (धातु) + त्वा (कृत्)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्यय; पूर्वकालिक क्रिया: ‘having bathed’
he
:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; निर्देशवाचक सर्वनाम
उपवासः(being) fasting
उपवासः:
Karta (Apposition/कर्ता)
TypeNoun
Rootउपवास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘उपवास’ = fasting (as state)
जितेन्द्रियःself-controlled (having conquered the senses)
जितेन्द्रियः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootजित (कृदन्त-प्रातिपदिक) + इन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिसमास (whose senses are conquered); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘स’ इति विशेषणम्
जपेत्should chant
जपेत्:
Kriya (Injunction/क्रिया)
TypeVerb
Rootजप् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; विध्यर्थ: ‘should recite’
एकाक्षरम्one-syllabled
एकाक्षरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक) + अक्षर (प्रातिपदिक)
Formद्विगुसमास (numeral compound: one-syllabled); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; ‘मन्त्रम्’ इति विशेषणम्
मन्त्रम्mantra
मन्त्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमन्त्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
ऊर्ध्वबाहुःwith arms raised
ऊर्ध्वबाहुः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootऊर्ध्व (प्रातिपदिक) + बाहु (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिसमास (one whose arms are raised); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; कर्तृविशेषण (of ‘स’)
दिवाकरेat the sun (i.e., in daytime / facing the sun)
दिवाकरे:
Adhikarana (Time/Occasion/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदिवाकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; ‘दिवाकर’ = सूर्य

Mārkaṇḍeya

Tirtha: Bhīmeśvara

Type: ghat

Listener: Pāṇḍavaśreṣṭha (likely Yudhiṣṭhira)

Scene: At sunrise or strong daylight, a pilgrim stands after bathing, wet hair tied, arms raised (ūrdhva-bāhu) toward the Sun, eyes focused, fasting posture; nearby is the Bhīmeśvara shrine and riverbank steps.

T
Tīrtha
D
Divākara (Sun)

FAQs

Purification is intensified when pilgrimage bathing is joined with self-restraint, fasting, and mantra-japa performed with reverence.

The referenced tīrtha is the Bhīmeśvara-associated sacred site described in the surrounding verses.

Snāna (bathing) at the tīrtha, upavāsa (fasting), indriya-jaya (sense control), and ekākṣara-mantra japa facing the Sun with uplifted arms.