Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 36

पुष्पोज्ज्वलांस्तरुवरान् वसन्तं दक्षिणानिलम् । ताश्चैवाप्सरसः सर्वाः कन्दर्पं च महामुनी

puṣpojjvalāṃstaruvarān vasantaṃ dakṣiṇānilam | tāścaivāpsarasaḥ sarvāḥ kandarpaṃ ca mahāmunī

มหามุนีทั้งหลายได้เห็นหมู่ไม้ประเสริฐอร่ามด้วยดอกไม้ ฤดูวสันต์ ลมใต้แผ่วอ่อน—และอัปสราทั้งปวง ตลอดจนกัณฑรปะ (เทพแห่งความรัก) ด้วย

पुष्पोज्ज्वलान्bright with flowers
पुष्पोज्ज्वलान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुष्प + उज्ज्वल (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (पुष्पैः उज्ज्वलाः = bright with flowers); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन (तरुवरान् इति विशेषण)
तरुवरान्excellent trees
तरुवरान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतरुवर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (तरूणां वराः = best of trees); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
वसन्तम्spring (season)
वसन्तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवसन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
दक्षिणानिलम्the southern breeze
दक्षिणानिलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदक्षिण + अनिल (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (दक्षिणः अनिलः = southern wind); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
ताःthose (feminine)
ताः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed/just
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-निपात (emphatic particle)
अप्सरसःapsarases (celestial nymphs)
अप्सरसः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअप्सरस् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
सर्वाःall
सर्वाः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (अप्सरसः इति विशेषण)
कन्दर्पम्Kandarpa (Kāma)
कन्दर्पम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकन्दर्प (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
महामुनीthe two great sages
महामुनी:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमहामुनि (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (महान् मुनिः); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन (मुनिद्वयम्)

Narrator

Tirtha: Revā-kṣetra (general)

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and Naimiṣāraṇya sages (frame)

Scene: A springtime grove by the river: flowering trees, drifting southern breeze, apsarās appearing with graceful movement, and Kāma present—while sages remain composed observers.

A
Apsarās
K
Kandarpa (Kāma)
S
Spring (Vasanta)
D
Dakṣiṇānila (southern breeze)
N
Nara
N
Nārāyaṇa

FAQs

Even when nature and divinized desire combine to intensify temptation, the spiritually mature remain established in higher purpose.

The Revā Khaṇḍa sacred-region setting is assumed; this verse emphasizes the dramatic environment of the sages’ test rather than naming a specific tīrtha.

None; it is descriptive, listing the elements assembled to provoke desire.