Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 10

अनादित्यमयं लोकं निर्वषट्कारमाकुलम् । नष्टधर्मं विजानीहि प्रकृतिस्थं कुरुष्व च । अनुग्रहं तु शाण्डिल्याः प्रार्थयाम द्विजोत्तम

anādityamayaṃ lokaṃ nirvaṣaṭkāramākulam | naṣṭadharmaṃ vijānīhi prakṛtisthaṃ kuruṣva ca | anugrahaṃ tu śāṇḍilyāḥ prārthayāma dvijottama

“จงรู้เถิดว่าโลกนี้ปราศจากสุริยะ วุ่นวาย และไร้เสียงวาศัฏอันศักดิ์สิทธิ์; ธรรมะเสื่อมสูญ—จงฟื้นให้กลับสู่ระเบียบตามธรรมชาติ. และโอ้ ทวิชผู้ประเสริฐ เราขอวิงวอนให้ท่านโปรดเมตตาแก่ศาณฑิลยา”

अनादित्यमयम्devoid of the sun / sunless
अनादित्यमयम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअन् + आदित्य + मय (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष ‘आदित्य-रहितम्/आदित्यस्य अभावः’ + मय; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘लोकम्’ इति विशेषण
लोकम्world
लोकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन (Acc. sg.)
निर्वषट्कारम्without vaṣaṭ-calls (ritual exclamations)
निर्वषट्कारम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिः + वषट्कार (प्रातिपदिक)
Formउपपद-तत्पुरुष/नञ्-तत्पुरुष ‘वषट्कार-रहितम्’; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘लोकम्’ इति विशेषण
आकुलम्confused, disturbed
आकुलम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआकुल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘लोकम्’ इति विशेषण
नष्टधर्मम्with dharma destroyed
नष्टधर्मम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनष्ट + धर्म (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष ‘नष्टः धर्मः यस्य/यत्र’; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘लोकम्’ इति विशेषण
विजानीहिknow, understand
विजानीहि:
Kriya (Injunction/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + ज्ञा (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद; धातु: ज्ञा, उपसर्ग: वि
प्रकृतिस्थम्remaining in its natural state
प्रकृतिस्थम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रकृति + स्थ (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष ‘प्रकृतौ स्थितम्’; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘लोकम्’ इति विशेषण
कुरुष्वmake (it)
कुरुष्व:
Kriya (Injunction/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; धातु: कृ
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चयार्थक (conjunction)
अनुग्रहम्favor, grace
अनुग्रहम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअनुग्रह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन (Acc. sg.)
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, विरोध/विशेषार्थक निपात (particle: but/indeed)
शाण्डिल्याःof Śāṇḍilyā
शाण्डिल्याः:
Sambandha (Possessive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootशाण्डिल्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति, एकवचन (Gen. sg.)
प्रार्थयामwe request
प्रार्थयाम:
Kriya (Main predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + अर्थय् (धातु)
Formलट् (Present), उत्तमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद; धातु: अर्थय् (चुरादि), उपसर्ग: प्र
द्विजोत्तमO best of the twice-born
द्विजोत्तम:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष/कर्मधारय ‘द्विजेषु उत्तमः’; पुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन

Brahmā–Viṣṇu–Īśa (continuing; plural ‘we request’ indicates the divine speakers)

Tirtha: Revā-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: null

Scene: Trideva issue a solemn commission: the sky dim, sunless symbolism; broken yajña-fire altars and silent priests in the background; the sage receives the charge to restore dharma and bless Śāṇḍilyā.

W
World (loka)
V
Vaṣaṭkāra (Vedic rite)
Ś
Śāṇḍilyā
D
Dvijottama (addressed: Māṇḍavya)

FAQs

When dharma wanes, the righteous are called to re-establish sacred order—reviving both inner virtue and outer Vedic culture.

Within Revā Khaṇḍa, the tīrtha becomes a stage for dharma-restoration, linking sacred geography with moral renewal.

The verse alludes to the revival of Vedic rites (vaṣaṭkāra) and the restoration of dharma, rather than naming a specific vrata.