Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 4

ऋषय ऊचुः । तीर्थं तस्य मुनेस्तत्र कस्मिन्काले व्यवस्थितम् । निर्मलं केन निःशेषं वद त्वं सूतनंदन

ṛṣaya ūcuḥ | tīrthaṃ tasya munestatra kasminkāle vyavasthitam | nirmalaṃ kena niḥśeṣaṃ vada tvaṃ sūtanaṃdana

Para resi berkata: Pada waktu bilakah tīrtha milik muni itu ditegakkan di sana? Dengan sebab apakah ia menjadi suci sepenuhnya? Ceritakanlah kepada kami, wahai putera Sūta.

ऋषयःthe sages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन
तीर्थम्the sacred ford/place of pilgrimage
तीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
तस्यof him/that
तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
मुनेःof the sage
मुनेः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय, स्थानवाचक क्रियाविशेषण (locative adverb)
कस्मिन्in which
कस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
कालेtime
काले:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
व्यवस्थितम्established/situated
व्यवस्थितम्:
Kriya-visheshana (Predicate adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि + अव + स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त/PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘तीर्थम्’ इति विशेष्यस्य विशेषणम्
निर्मलम्pure
निर्मलम्:
Karma (Object complement/कर्म)
TypeAdjective
Rootनिर्मल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘तीर्थम्’ इति विशेष्यस्य विशेषणम्
केनby whom/whereby
केन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
निःशेषम्completely, without remainder
निःशेषम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeAdjective
Rootनिःशेष (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाववत् क्रियाविशेषण-प्रयोगः; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (क्रियाविशेषणार्थे)
वदtell
वद:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवद् (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन
त्वम्you
त्वम्:
Sambodhana/Prayojaka (Addressed agent)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुषार्थे सर्वनाम; प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सूतनन्दनO son of Sūta
सूतनन्दन:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसूत + नन्दन (प्रातिपदिक; कर्मधारय)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन

Ṛṣayaḥ (the sages)

Type: kshetra

Listener: Sūta-nandana (the narrator addressed)

Scene: A forest āśrama assembly: seated ṛṣis with kamaṇḍalus and matted hair question the sūta-nandana narrator; behind them a hinted spring/stream and sacred grove, signaling an about-to-be-revealed tīrtha-māhātmya.

Ṛṣayaḥ
V
Viśvāmitra (implied)
S
Sūta-nandana

FAQs

Purāṇas frame tīrthas through origin narratives, showing that sanctity is rooted in divine/ṛṣi events and dharmic causality.

The tīrtha associated with the sage Viśvāmitra (the kuṇḍa introduced in Adhyāya 42).

None; the sages request the tīrtha’s origin, establishment time, and the cause of its complete purity.