Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 18

तस्य पापसहस्राणि विलयं यांति तत्क्षणात् । पुष्करे च प्रयागे वा यत्र क्वापि महाजले । चातुर्मास्येषु यः स्नाति पुण्यसंख्या न विद्यते

tasya pāpasahasrāṇi vilayaṃ yāṃti tatkṣaṇāt | puṣkare ca prayāge vā yatra kvāpi mahājale | cāturmāsyeṣu yaḥ snāti puṇyasaṃkhyā na vidyate

Bagi orang itu, beribu-ribu dosa lenyap pada saat itu juga. Sama ada di Puṣkara atau di Prayāga, atau di mana-mana perairan yang luas, sesiapa yang mandi dalam Cāturmāsya memperoleh pahala yang tiada terbilang.

तस्यof him/of that person
तस्य:
सम्बन्ध (Genitive)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
पापसहस्राणिthousands of sins
पापसहस्राणि:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootपाप + सहस्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः: पापानां सहस्राणि (thousands of sins)
विलयम्dissolution/destruction
विलयम्:
कर्म (Goal/Object)
TypeNoun
Rootविलय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
यान्तिgo/vanish
यान्ति:
क्रिया (Predicate)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन
तत्क्षणात्instantly/from that moment
तत्क्षणात्:
अपादान (Ablative/Source-Time)
TypeNoun
Rootतत् + क्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; तत्पुरुषः: तत् क्षणः (that very moment) → ‘from that moment/instantly’
पुष्करेat Puṣkara
पुष्करे:
अधिकरण (Locative)
TypeNoun
Rootपुष्कर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन (place-name)
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक (conjunction)
प्रयागेat Prayāga
प्रयागे:
अधिकरण (Locative)
TypeNoun
Rootप्रयाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन (place-name)
वाor
वा:
विकल्प (Disjunction)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formअव्यय; विकल्पार्थक-निपात (disjunctive particle)
यत्रwhere
यत्र:
अधिकरण-निर्देशक (Locative indicator)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक सम्बन्धबोधक (relative adverb: where)
क्वापिanywhere
क्वापि:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootक्व (अव्यय) + अपि (अव्यय)
Formअव्ययसमूह; अनिश्चित-स्थानवाचक (indefinite adverb: anywhere)
महाजलेin great waters
महाजले:
अधिकरण (Locative)
TypeNoun
Rootमहा + जल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; कर्मधारयः: महत् जलम् (great body of water)
चातुर्मास्येषुduring Cāturmāsya (months)
चातुर्मास्येषु:
अधिकरण (Locative/Time)
TypeNoun
Rootचातुर्मास्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), बहुवचन; ‘during the Cāturmāsya months’
यःwho
यः:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
स्नातिbathes
स्नाति:
क्रिया (Predicate)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
पुण्यसंख्याthe number of merits
पुण्यसंख्या:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootपुण्य + संख्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः: पुण्यानां संख्या (count of merits)
not
:
निषेध (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेधार्थक-निपात (negation)
विद्यतेexists/is found
विद्यते:
क्रिया (Predicate)
TypeVerb
Rootविद् (धातु)
Formलट् (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; भावे प्रयोगः (impersonal/existential sense)

Sūta (deduced; Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya narration typically via Sūta to sages)

Tirtha: Puṣkara / Prayāga (exemplars) and ‘mahājala’ generally

Type: tirtha

Scene: Pilgrims at dawn bathing in a vast expanse of water; in the distance symbolic markers of Puṣkara (lotus lake) and Prayāga (river confluence), suggesting that sacred merit flows through all great waters in Cāturmāsya.

P
Puṣkara
P
Prayāga

FAQs

Cāturmāsya bathing is presented as an exceptionally powerful purifier, destroying vast sin and generating immeasurable merit.

Puṣkara and Prayāga are explicitly mentioned; the verse also extends the praise to any ‘great waters’ suitable for sacred bathing.

Snāna (ritual bathing) during the Cāturmāsya months, ideally in major waters, including renowned tīrthas like Puṣkara and Prayāga.