Previous Verse
Next Verse

Shloka 37

रावणस्य सभाप्रवेशः — रामस्य शरवृष्ट्या राक्षससेनाविनाशः

Ravana Enters Council; Rama’s Arrow-Storm Destroys the Rakshasa Host

अब्रवीच्छतदारामःसुग्रीवंप्रत्यनन्तरम् ।विभीषणं च धर्मात्माहनूमन्तं च वानरम् ।।।।जाम्बवन्तंहरिश्रेष्ठंमैन्दंद्विविदमेव च ।एतदस्त्रबलंदिव्यंममवात्ऱ्यम्बकस्यवा ।।।।

abravīc cha tadā rāmaḥ sugrīvaṃ pratyanantaram |

vibhīṣaṇaṃ ca dharmātmā hanūmantaṃ ca vānarām |

jāmbavantaṃ hariśreṣṭhaṃ maindaṃ dvividam eva ca |

etad astrabalaṃ divyaṃ mama vā tryambakasya vā ||

Pada saat itu, Śrī Rāma yang berjiwa dharma segera bersabda kepada Sugrīva; juga kepada Vibhīṣaṇa, kepada Hanūmān sang vānara, kepada Jāmbavān yang utama di antara para hari, serta kepada Mainda dan Dvivida: “Kekuatan ilahi senjata ini adalah milikku—atau milik Tryambaka (Śiva) semata-mata.”

अब्रवीत्said/spoke
अब्रवीत्:
क्रिया (Predicate)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन
तदाthen
तदा:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time)
रामःRama
रामः:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
सुग्रीवम्Sugriva
सुग्रीवम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootसुग्रीव (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
प्रत्यनन्तरम्immediately/nearby
प्रत्यनन्तरम्:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootप्रति + अनन्तर (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास; अव्ययवत् प्रयोग (adverb)
विभीषणम्Vibhishana
विभीषणम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootविभीषण (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
धर्मात्माrighteous-souled
धर्मात्मा:
विशेषण (Qualifier of रामः)
TypeAdjective
Rootधर्म + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहि (one whose आत्मा is dharma)
हनूमन्तम्Hanuman
हनूमन्तम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootहनूमत् (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
वानरम्the Vanara
वानरम्:
कर्म (Object; apposition)
TypeNoun
Rootवानर (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; (apposition to हनूमन्तम्)
जाम्बवन्तम्Jambavan
जाम्बवन्तम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootजाम्बवत् (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
हरिश्रेष्ठम्best of the Vanaras
हरिश्रेष्ठम्:
कर्म (Object; apposition)
TypeNoun
Rootहरि + श्रेष्ठ (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (best among the Vanaras)
मैन्दम्Mainda
मैन्दम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootमैन्द (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
द्विविदम्Dvivida
द्विविदम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootद्विविद (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
एवalso/indeed
एव:
निपात (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपात (particle; emphasis)
and
:
समुच्चय (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एतत्this
एतत्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण (of अस्त्रबलम्)
अस्त्रबलम्weapon-power
अस्त्रबलम्:
कर्म (Object of implied ‘know/accept’)
TypeNoun
Rootअस्त्र + बल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (power of weapons)
दिव्यम्divine
दिव्यम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण (of अस्त्रबलम्)
ममmy
मम:
सम्बन्ध (Genitive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
वाor
वा:
विकल्प (Alternative)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्यय (disjunctive particle)
त्र्यम्बकस्यof Tryambaka (Shiva)
त्र्यम्बकस्य:
सम्बन्ध (Genitive)
TypeNoun
Rootत्र्यम्बक (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
वाor
वा:
विकल्प (Alternative)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्यय (disjunctive particle)

All the Rakshasas threw at the Vanaras iron bars, clubs, axes, swords, and arrows, which were capable of destroying the life. Vanaras also attacked Rakshasas with trees and rocks.

R
Rāma
S
Sugrīva
V
Vibhīṣaṇa
H
Hanūmān
J
Jāmbavān
M
Mainda
D
Dvivida
T
Tryambaka (Śiva)
A
Astra (divine weapon)

FAQs

Dharma is expressed as humility and truthfulness about power: Rāma attributes the weapon’s divine efficacy not to ego but to rightful, higher authority (himself as rightful wielder and Śiva as divine source).

After demonstrating overwhelming martial power, Rāma addresses his allies and clarifies the unique, divine potency behind the weapon he employs.

Rāma’s restraint and humility—despite victory, he speaks without arrogance and acknowledges divine sanction.