Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 27

तेन यात्राः कृताः सम्यक् षष्टिरेकाधिका मुदा । आनंदकानने नित्यं वसता ब्रह्मचारिणा

tena yātrāḥ kṛtāḥ samyak ṣaṣṭirekādhikā mudā | ānaṃdakānane nityaṃ vasatā brahmacāriṇā

ដូច្នេះ ខណៈរស់នៅជានិច្ចក្នុងអានន្ទកាននៈ ក្នុងសភាពជាព្រហ្មចារី គាត់បានធ្វើយាត្រាទាំងឡាយដោយរីករាយ តាមវិធីត្រឹមត្រូវ—សរុបបានហុកសិបមួយ។

तेनby him
तेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग; तृतीया (3rd/Instrumental); एकवचन
यात्राःpilgrimages
यात्राः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयात्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; प्रथमा (1st/Nominative); बहुवचन
कृताःwere done
कृताः:
Kriya (Predicate participle/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle); स्त्रीलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन; 'यात्राः' इत्यस्य विशेषण
सम्यक्properly
सम्यक्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसम्यक् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb: properly)
षष्टिःsixty
षष्टिः:
Visheshana (Numerical qualifier/विशेषण)
TypeNoun
Rootषष्टि (संख्याप्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; प्रथमा (1st/Nominative); एकवचन; संख्यावाचक
एकone
एक:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक (संख्याप्रातिपदिक)
Formपुं/नपुं; प्रातिपदिक; समासाङ्ग (compound member)
अधिकाadditional
अधिका:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअधिक (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; प्रथमा; एकवचन; 'षष्टिः' इत्यस्य विशेषण (more)
मुदाwith joy
मुदा:
Karana (Manner/करण)
TypeNoun
Rootमुद्/मुदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; तृतीया (3rd/Instrumental); एकवचन; भावे करण (with joy)
आनन्दकाननेin the grove of Ānanda
आनन्दकानने:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootआनन्द + कानन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी (7th/Locative); एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (आनन्दस्य काननम्)
नित्यम्always
नित्यम्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषणरूपेण द्वितीया-एकवचन (adverbial accusative: always)
वसताby (him) dwelling
वसता:
Karana (Agent-instrumental/करण)
TypeVerb
Rootवस् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त; पुंलिङ्ग; तृतीया (3rd/Instrumental); एकवचन; कर्तरि (by the one dwelling)
ब्रह्मचारिणाby the celibate student
ब्रह्मचारिणा:
Karana (Agent-instrumental/करण)
TypeNoun
Rootब्रह्मचारिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया (3rd/Instrumental); एकवचन; 'वसता' इत्यस्य समनाधिकरण (as a brahmacārin)

Skanda (deduced: Kāśīkhaṇḍa commonly Skanda speaking to Agastya)

Tirtha: Ānandakānana (Kāśī)

Type: kshetra

Scene: An ascetic brahmacārin residing in Kāśī’s ‘Forest of Bliss’ is shown with a tally of pilgrimages—processions to shrines, ghāṭ snāna, and repeated departures/returns—conveying disciplined joy and longevity of practice.

Ā
Ānandakānana
V
Vārāṇasī (implied)
K
Kedāra (implied)

FAQs

Sustained discipline (brahmacarya) and joyful perseverance make pilgrimage a lifelong sādhanā.

Ānandakānana—within Kāśī’s sacred landscape—appears as the enduring base for repeated yātrās.

No single rite; the verse stresses proper performance (samyak) and repeated observance of yātrā supported by brahmacarya.