Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

लङ्कादर्शनम्

Viewing Laṅkā and its Forest-Gardens

तेषांप्रविशतांतत्रवानराणांमहौजसाम् ।पुष्पसंसर्गसुरभिर्ववौघ्राणसुखोऽनिलः ।।6.39.13।।

teṣāṃ praviśatāṃ tatra vānarāṇāṃ mahaujasām |

puṣpasaṃsarga-surabhir vavau ghrāṇa-sukho 'nilaḥ ||6.39.13||

その場へ大いなる力を備えたヴァーナラの軍勢が入ると、花々の香りが溶け合った芳風が吹き、嗅覚を悦ばせた。

वित्रासयन्तःfrightening
वित्रासयन्तः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootवि-त्रस् (धातु) + णिच् + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः (present active participle, causative); पुंलिङ्गे प्रथमा बहुवचनम्; विशेषणम् (ते/वराः)
विहगान्birds
विहगान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootविहग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे द्वितीया बहुवचनम्
त्रासयन्तःterrorizing
त्रासयन्तः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootत्रस् (धातु) + णिच् + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः (present active participle, causative); पुंलिङ्गे प्रथमा बहुवचनम्; विशेषणम् (ते/वराः)
मृग-द्विपान्deer and elephants
मृग-द्विपान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक) + द्विप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे द्वितीया बहुवचनम्; द्वन्द्वसमासः (मृगाश्च द्विपाश्च)
कम्पयन्तःshaking
कम्पयन्तः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootकम्प् (धातु) + णिच् + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः (present active participle, causative); पुंलिङ्गे प्रथमा बहुवचनम्; विशेषणम् (ते/वराः)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः
ताम्that
ताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे द्वितीया एकवचनम्
लङ्काम्Lanka
लङ्काम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootलङ्का (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे द्वितीया एकवचनम्
नादैःby roars/sounds
नादैः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootनाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया बहुवचनम्
तेthey
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा बहुवचनम्
नदताम्of the roaring ones
नदताम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootनद् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः; पुंलिङ्गे षष्ठी बहुवचनम् (genitive plural); ‘वराः’ इत्यस्य सम्बन्धः—‘नदतां वराः’
वराःthe best
वराः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा बहुवचनम्

Then the Vanaras of extraordinary energy, were enjoying the breeze redolent with the fragrance of flowers as they were entering, and the wind blew.

V
Vānara (Vānarāḥ)

FAQs

The verse supports a dharmic worldview where nature appears auspicious when one advances for a righteous goal; sensory delight is not indulgence here but a sign of harmony accompanying right action.

The army’s movement into the groves is accompanied by a flower-scented breeze, heightening the vivid atmosphere as the campaign approaches Laṅkā.

Mahā-ojas (great vigor) and steady forward movement—strength guided toward a purposeful, collective undertaking.