Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 17

अथान्ये तापसा रात्रौ संयुताश्च च धृतायुधाः । अथोच्छेदं गते धर्मे पीडितास्त्रिदिवौकसः

athānye tāpasā rātrau saṃyutāśca ca dhṛtāyudhāḥ | athocchedaṃ gate dharme pīḍitāstridivaukasaḥ

Puis d’autres ascètes, rassemblés de nuit et portant des armes, se levèrent; et tandis que le dharma était poussé vers l’anéantissement, les habitants du ciel furent cruellement affligés.

अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय (discourse particle: then/now)
अन्येothers
अन्ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘तापसाः’ इत्यस्य विशेषणम्
तापसाःascetics
तापसाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतापस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
रात्रौat night
रात्रौ:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootरात्रि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; कालाधिकरण
संयुताःassembled/united
संयुताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसंयुत (कृदन्त, सम्+√युज्)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘तापसाः’ इत्यस्य विशेषणम्
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात
also
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (repetition for emphasis)
धृत-आयुधाःbearing weapons
धृत-आयुधाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधृत (कृदन्त, √धृ) + आयुध (प्रातिपदिक)
Formसमासः: धृतानि आयुधानि येषां ते (बहुव्रीह्यर्थेऽपि प्रयोगः), रूपतः धृतायुध (तत्पुरुष); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘तापसाः’ इत्यस्य विशेषणम्
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय (then)
उच्छेदम्destruction/cessation
उच्छेदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउच्छेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
गतेwhen (it) had gone
गते:
Adhikarana (Locative absolute/सति-सप्तमी)
TypeAdjective
Rootगत (कृदन्त, √गम्)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; सति-सप्तमी (locative absolute) ‘when ... had gone’
धर्मेin dharma (righteousness)
धर्मे:
Adhikarana (Locative absolute/सति-सप्तमी)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; सति-सप्तमी (with गते)
पीडिताःafflicted
पीडिताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपीडित (कृदन्त, √पीड्)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘त्रिदिवौकसः’ इत्यस्य विशेषणम्
त्रिदिव-ओकसःdwellers of heaven (gods)
त्रिदिव-ओकसः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रिदिव (प्रातिपदिक) + ओकस् (प्रातिपदिक)
Formसमासः: त्रिदिवे ओकः येषां ते (बहुव्रीह्यर्थे), रूपतः त्रिदिव-ओकस् (तत्पुरुष); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन

Narrator (contextual Purāṇic narration within Prabhāsakṣetramāhātmya)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis at Naimiṣāraṇya (typical frame; not explicit here)

Scene: Night in a forested hermitage near the sea; ascetics gather with staffs and weapons, faces tense; in the sky, devas appear troubled as dharma seems to fade like a dimming lamp.

T
Tāpasa
T
Tridivaukasaḥ (Devas)
D
Dharma

FAQs

When dharma approaches ruin, even celestial beings suffer; spiritual order is a cosmic concern, not merely a human one.

Prabhāsa-kṣetra frames the episode, emphasizing how sacred regions become stages for dharma’s protection and renewal.

No explicit prescription; the verse portrays emergency defense by tapasvins amid collapse of dharma.