Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 43

पशुमुख उवाच । यदाचरंति विद्वांसः सदा धर्मपरायणाः । तदेव विदुषा कार्यमात्मनो हितमिच्छता

paśumukha uvāca | yadācaraṃti vidvāṃsaḥ sadā dharmaparāyaṇāḥ | tadeva viduṣā kāryamātmano hitamicchatā

Paśumukha dit : «Ce que pratiquent les savants, toujours voués au dharma, cela seul doit être accompli par l’homme sage qui recherche son véritable bien.»

पशुमुखःPaśumukha
पशुमुखः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपशुमुख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचनम्
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् (Perfect/परोक्षभूत), प्रथमपुरुषः (3rd), एकवचनम्; परस्मैपदम्
यत्what/that which
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचनम्; कर्म-सम्बन्धे (relative pronoun)
आचरन्तिpractice/do
आचरन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-√चर् (धातु)
Formलट् (Present/वर्तमान), प्रथमपुरुषः (3rd), बहुवचनम्; परस्मैपदम्
विद्वांसःthe learned
विद्वांसः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Root√विद् (धातु) → विद्वस् (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचनम्; क्तवत्/वसुँ-प्रत्ययान्तः ‘विद्वस्’ = learned
सदाalways
सदा:
Kala-adhikarana (Temporal adverbial/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
धर्म-परायणाःdevoted to dharma
धर्म-परायणाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधर्म (प्रातिपदिक) + परायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (धर्मे परायणाः)
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचनम्; तद्-सम्बन्धि (correlative)
एवonly/indeed
एव:
Avyaya (Particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपातः (emphasis)
विदुषाby a wise person
विदुषा:
Kartr-karana (Agent as instrument/कर्ता-करण)
TypeNoun
Root√विद् (धातु) → विद्वस्/विदुष् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचनम्; ‘विदुष्’ = wise man
कार्यम्should be done
कार्यम्:
Kriya (Obligation/predicative)
TypeAdjective
Root√कृ (धातु) → कार्य (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचनम्; तव्यत्/ण्यत्-भावः ‘to be done/ought to be done’ (predicate)
आत्मनःof oneself
आत्मनः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचनम्
हितम्welfare/benefit
हितम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहित (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचनम्; कर्म (object of इच्छता)
इच्छताby one who desires
इच्छता:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Root√इष्/√इच्छ् (धातु) → इच्छत् (शतृ-कृदन्त)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचनम्; वर्तमानकृदन्तः (शतृ) = by one who desires

Paśumukha

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Caṇḍa and the group (contextual)

Scene: Paśumukha instructs companions, pointing toward a group of serene sages performing simple dharmic acts—offering water, reciting, walking with restraint—implying ‘follow the learned’.

D
Dharma

FAQs

Personal good is secured by following the conduct of dharma-centered sages rather than impulsive or self-serving choices.

The instruction occurs within the Prabhāsa-kṣetra māhātmya narrative, emphasizing right conduct while engaging with sacred places.

No specific rite is detailed; the prescription is ethical: imitate the dharmic practice of the wise.