Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 157

त्वं सर्वमेतद्भगवञ्जगच्च भ्रमता त्वया । भ्रमत्याविश्वमखिलं ब्रह्मांडं सचराचरम् । त्वदंशुभिरिदं सर्वं स्पृष्टं वै जायते शुचि

tvaṃ sarvametadbhagavañjagacca bhramatā tvayā | bhramatyāviśvamakhilaṃ brahmāṃḍaṃ sacarācaram | tvadaṃśubhiridaṃ sarvaṃ spṛṣṭaṃ vai jāyate śuci

Ô Seigneur, Tu es tout cela, et Tu es aussi cet univers en mouvement. Quand Tu te meuves, le cosmos entier—le brahmāṇḍa tout entier, avec le mobile et l’immobile—se met en marche. Touché par Tes rayons, tout devient pur et rayonnant.

त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सर्वम्all
सर्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; ‘एतत्’ इत्यस्य विशेषण
एतत्this
एतत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
भगवन्O Lord
भगवन्:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन
जगत्world
जगत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootजगत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक-निपात
भ्रमताby (you) moving/roaming
भ्रमता:
Karana (Instrument/करण)
TypeVerb
Root√भ्रम् (धातु)
Formवर्तमानकालिक-शतृ (present active participle), तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; पुंलिङ्ग/नपुंसक-सम्भव; ‘त्वया’ इत्यस्य विशेषण—“भ्रमता (त्वया)”
त्वयाby you
त्वया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
भ्रमतिmoves/whirls
भ्रमति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√भ्रम् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
अविश्वम्the entire universe
अविश्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootअ-विश्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘विश्वम्’ इत्यर्थे पाठभेद/सन्ध्यन्तरसम्भावना; ‘अखिलम्’ इत्यस्य सह विशेषण
अखिलम्whole, complete
अखिलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootअखिल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘ब्रह्माण्डम्’ इत्यस्य विशेषण
ब्रह्माण्डम्the cosmic egg / universe
ब्रह्माण्डम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootब्रह्म-अण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
सचराचरम्with moving and unmoving beings
सचराचरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस-चर-अचर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (चर + अचर) ‘स’ उपसर्गसदृश-पूर्वपदेन
त्वत्your
त्वत्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; ‘अंशुभिः’ इत्यस्य सम्बन्ध
अंशुभिःby rays
अंशुभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअंशु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
इदम्this
इदम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सर्वम्all
सर्वम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; ‘इदम्’ इत्यस्य विशेषण
स्पृष्टम्touched
स्पृष्टम्:
Kriya (Result state/क्रियाफल)
TypeVerb
Root√स्पृश् (धातु)
Formभूतकालिक-कर्मणि क्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; ‘इदं सर्वम्’ इत्यस्य विधेय-विशेषण
वैindeed
वै:
Sambandha (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चय/सम्भावनार्थक-निपात (emphatic particle)
जायतेis born/becomes
जायते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√जन् (धातु)
Formलट् (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
शुचिpure
शुचि:
Kriya-visheshana (Predicate adjective)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; ‘इदं सर्वम्’ इत्यस्य विधेय-विशेषण

Vālakhilyas (continuation of their hymn)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A devotee addresses the Lord as the moving power of the cosmos; the brahmāṇḍa with stars, planets, and beings subtly turns as the deity’s radiant rays wash over waters and land, rendering them luminous and pure.

B
Bhagavān (Bhāsvat/Sūrya)
B
Brahmāṇḍa

FAQs

Divine radiance sustains and purifies creation; aligning life with that cosmic order leads to inner and outer śauca (purity).

Prabhāsa-kṣetra is the māhātmya context, presenting the sacred landscape as resonant with Sūrya’s purifying, world-sustaining power.

No explicit prescription; the verse supports practices of Sūrya-namaskāra, stotra, and contemplation on śauca through divine light.