Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 13

यस्मान्मे पुरतः पापे कांतस्य मम हर्षिता । शय्यायां त्वं समाविष्टा लज्जां त्यक्त्वा सुदूरतः । तस्मादश्वमुखी नूनं विकृता त्वं भविष्यसि

yasmānme purataḥ pāpe kāṃtasya mama harṣitā | śayyāyāṃ tvaṃ samāviṣṭā lajjāṃ tyaktvā sudūrataḥ | tasmādaśvamukhī nūnaṃ vikṛtā tvaṃ bhaviṣyasi

«Car, ô fille pécheresse, devant moi-même, te réjouissant de mon bien-aimé, tu t’es assise sur sa couche en rejetant au loin toute pudeur ; dès lors, à coup sûr, tu deviendras difforme, avec un visage de cheval.»

yasmātbecause of which / from which
yasmāt:
Hetu/Apadana (Cause/Source/हेतु-अपादान)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; सम्बन्धार्थे ‘यस्मात्’ = ‘because of which/from which’
meof me / my
me:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन; एन्क्लिटिक रूप ‘मे’
purataḥin front (of)
purataḥ:
Adhikarana (Locative sense/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootpuratas (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; स्थानवाचक क्रियाविशेषण (adverb of place)
pāpeO sinful one
pāpe:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootpāpa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; सम्बोधन/संबोधनाभासे (vocative-like address)
kāntasyaof (your) beloved/husband
kāntasya:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootkānta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन
mamamy
mama:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन
harṣitādelighted
harṣitā:
Karta (Subject complement/कर्ता)
TypeAdjective
Rootharṣita (कृदन्त-प्रातिपदिक; √hṛṣ (धातु) + क्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि/भावे; विशेषण (agreeing with implied ‘त्वम्’)
śayyāyāmon the bed
śayyāyām:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootśayyā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन
tvamyou
tvam:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootyusmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
samāviṣṭāhaving entered / seated
samāviṣṭā:
Karta (Predicate adjective/कर्ता)
TypeAdjective
Rootsam-ā-viṣṭa (कृदन्त-प्रातिपदिक; √viś (धातु) + क्त, उपसर्ग: सम्+आ)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; ‘entered/settled’
lajjāmshame/modesty
lajjām:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootlajjā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
tyaktvāhaving abandoned
tyaktvā:
Kriya-viseshana (Gerundial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottyaktvā (अव्यय-कृदन्त; √tyaj (धातु) + त्वा)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund); पूर्वकालिक क्रिया (having done)
sudūrataḥfrom far away
sudūrataḥ:
Apadana/Desha (From a distance/अपादान-देश)
TypeIndeclinable
Rootsu-dūratas (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; ‘सुदूर’ + तस्-प्रत्यय; अपादानाभासे/दिशावाचक (from far away)
tasmāttherefore / from that
tasmāt:
Hetu/Apadana (Cause/Source/हेतु-अपादान)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपञ्चमी (5th/हेतु-अपादान), एकवचन; ‘therefore/from that’
aśvamukhīhorse-faced (woman)
aśvamukhī:
Karta (Predicate noun/कर्ता)
TypeNoun
Rootaśva + mukhī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारयः—‘अश्वमुखी’ = अश्वस्य मुखं यस्याः/अश्वमुख-सदृशी
nūnamsurely
nūnam:
Sambandha to verb (Modal particle/निश्चय)
TypeIndeclinable
Rootnūnam (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक (particle of certainty)
vikṛtādeformed
vikṛtā:
Karta (Predicate adjective/कर्ता)
TypeAdjective
Rootvikṛta (कृदन्त-प्रातिपदिक; √kṛ (धातु) + क्त, उपसर्ग: वि)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; ‘deformed/changed’
tvamyou
tvam:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootyusmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा, एकवचन
bhaviṣyasiyou will become
bhaviṣyasi:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√bhū (धातु)
Formलृट् (Simple Future/भविष्यत्), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद

Lakṣmī (cursing speech; contextual continuation)

Scene: Lakṣmī/Śrī, radiant yet wrathful, pronounces a curse upon a shameless woman seated on a couch beside the beloved; the moment freezes between luxury and impending deformity (a horse-faced transformation implied).

L
Lakṣmī
K
Kanyā
V
Viṣṇu (implied as kānta)

FAQs

The text frames social propriety (lajjā/modesty) and restraint as dharmic virtues, and depicts transgression as leading to painful consequences.

No tīrtha is named in this verse; it is part of a larger tīrtha-mahātmya narrative arc.

None; the verse is a direct curse pronouncement describing a consequence.