Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 85

सूत उवाच । एवमुक्त्वा महीपालो नन्दिनीं तां विसृज्य च । स्थितस्तत्रैव तल्लिंगं ध्यायमानो दिवानिशम्

sūta uvāca | evamuktvā mahīpālo nandinīṃ tāṃ visṛjya ca | sthitastatraiva talliṃgaṃ dhyāyamāno divāniśam

Sūta dit : Ayant parlé ainsi, le roi congédia Nandinī et demeura là même, méditant jour et nuit sur ce liṅga même.

सूतःSūta (the narrator)
सूतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-एकवचनम् (Nom. sg.)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
एवम्thus
एवम्:
None
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्ययम् (adverb of manner)
उक्त्वाhaving said
उक्त्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootवच् (धातु) → उक्त्वा (क्त्वा)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तम् (gerund); ‘having said’
महीपालःthe king
महीपालः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमही (प्रातिपदिक) + पाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-एकवचनम् (Nom. sg.); ‘महीपाल’ = king (protector of earth)
नन्दिनीम्Nandinī
नन्दिनीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनन्दिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-एकवचनम् (Acc. sg.)
ताम्her; that (woman)
ताम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-एकवचनम् (Acc. sg.); विशेषणम्
विसृज्यhaving dismissed
विसृज्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootवि+सृज् (धातु) → विसृज्य (ल्यप्)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त-अव्ययकृदन्तम् (gerund); ‘having dismissed/released’
and
:
None
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्ययम् (conjunction)
स्थितःremained; stood
स्थितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootस्था (धातु) → स्थित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि क्त-प्रत्ययान्त (PPP, intransitive sense); पुंलिङ्गे, प्रथमा-एकवचनम् (Nom. sg.); ‘standing/remaining’
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्ययम् (adverb of place)
एवindeed; just
एव:
None
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्ययम् (emphatic particle)
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-एकवचनम् (Acc. sg.); विशेषणम्
लिङ्गम्liṅga (Śiva-emblem)
लिङ्गम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलिङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-एकवचनम् (Acc. sg.)
ध्यायमानःmeditating
ध्यायमानः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootध्यै (धातु) → ध्यायमान (शतृ/शानच्)
Formवर्तमानकाले शानच्-प्रत्ययान्त (Pres. act. participle, Ātmanepada); पुंलिङ्गे, प्रथमा-एकवचनम् (Nom. sg.)
दिवानिशम्day and night
दिवानिशम्:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootदिवा (अव्यय) + निशा (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमासः; अव्ययीभाववत् क्रियाविशेषण-प्रयोगः (adverbial use)

Sūta (Lomaharṣaṇa/Sūta narrator)

Type: temple

Listener: Śaunaka and the Naimiṣāraṇya sages (standard Sūta frame; not explicit in verse but implied by 'Sūta uvāca')

Scene: Sūta narrates: the king, having dismissed Nandinī, sits before a liṅga in unwavering meditation; lamps burn through the night, and the sky cycles from day to starry darkness.

S
Sūta
M
Mahīpāla
N
Nandinī
Ś
Śiva-liṅga (Kalaśeśvara liṅga)

FAQs

Steady devotion (continuous meditation) at a sacred liṅga is presented as the direct path to spiritual accomplishment.

The narrative context is the Kalaśeśvara liṅga and its associated tīrtha/kṣetra in Adhyāya 51.

A practice is implied: sustained dhyāna (meditation) on the liṅga day and night while staying at the kṣetra.