Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 54

यावच्चादर्शनं प्राप्तो वेतसैः परिवारितः । तावन्मात्रां समादाय दुःशीलः प्रस्थितो द्रुतम् । उत्तरां दिशमाश्रित्य प्रहृष्टेनांतरात्मना

yāvaccādarśanaṃ prāpto vetasaiḥ parivāritaḥ | tāvanmātrāṃ samādāya duḥśīlaḥ prasthito drutam | uttarāṃ diśamāśritya prahṛṣṭenāṃtarātmanā

Dès qu’il eut disparu à la vue, dissimulé par les roseaux, Duḥśīla ne prit que cette mesure et s’enfuit aussitôt—se dirigeant vers le nord, l’âme intérieure en joie.

यावत्until, as far as
यावत्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootयावत् (अव्यय)
Formअव्यय; काल/परिमाणवाचक (until/as long as)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक (conjunction)
अदर्शनंnon-visibility, disappearance
अदर्शनं:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअ-दर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; नञ्-पूर्वक
प्राप्तःreached, came to
प्राप्तः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; अर्थ: ‘प्राप्तः/अभिगतः’
वेतसैःwith reeds
वेतसैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवेतस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
परिवारितःsurrounded
परिवारितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootपरि-वार्/वृ (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; उपसर्ग: परि; अर्थ: ‘आवृतः/परिवेष्टितः’
तावत्that much
तावत्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतावत् (अव्यय)
Formअव्यय; परिमाणवाचक (so much/that much)
मात्रांa measure, amount
मात्रां:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमात्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
समादायhaving taken
समादाय:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootसम्-आ-दा (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund); ‘गृहीत्वा’
दुःशीलःthe ill-natured man
दुःशीलः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदुः-शील (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्मधारय-समास (दुष्टं शीलं यस्य/दुःशीलः)
प्रस्थितःset out
प्रस्थितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र-स्था (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; अर्थ: ‘प्रयातः’
द्रुतम्quickly
द्रुतम्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootद्रुतम् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
उत्तरांnorthern
उत्तरां:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण (दिशम्)
दिशम्direction
दिशम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
आश्रित्यhaving resorted to
आश्रित्य:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootआ-श्रि (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund); अर्थ: ‘आश्रयित्वा/आलम्ब्य’
प्रहृष्टेनdelighted
प्रहृष्टेन:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र-हृष् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; विशेषण (अन्तरात्मना)
अन्तरात्मनाwith (his) inner self, in his heart
अन्तरात्मना:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअन्तरात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; तत्पुरुष-समास (अन्तरः आत्मा = अन्तःकरणम्)

Sūta (by narrative flow)

Tirtha: Jāgeśvara

Type: kshetra

Scene: A reed-thicket by a sacred water-edge; Duḥśīla slips away clutching a small measured portion, glancing back, then turns north with a triumphant inner smile.

D
Duḥśīla

FAQs

Even near holy places, adharma like theft arises from inner greed; the Purāṇic narrative warns that such joy is spiritually ruinous.

The immediate setting remains the Murala river tirtha (with reeds along the bank), though the verse focuses on the act of wrongdoing.

None; this is a moral-narrative scene describing concealment and flight (uttarā diśā).