Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 19

ततः सोऽपि महीपालः क्षुत्पिपासासमाकुलः । दृष्ट्वा तद्व्यसनं प्राप्तमात्मनः सेवकैः समम्

tataḥ so'pi mahīpālaḥ kṣutpipāsāsamākulaḥ | dṛṣṭvā tadvyasanaṃ prāptamātmanaḥ sevakaiḥ samam

Alors le roi lui-même, tourmenté par la faim et la soif, vit ce malheur survenu à ses serviteurs, tout comme à lui-même.

ततःthen; thereafter
ततः:
सम्बन्ध/कालाधिकरण (Temporal/Sequential marker)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषणम्/adverb): 'ततः' = 'तस्मात्/तदनन्तरम्'
सःhe
सः:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
अपिalso; even
अपि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (निपात/particle): समुच्चय/अपि-भाव
महीपालःthe king; protector of the earth
महीपालः:
कर्ता (Apposition to subject)
TypeNoun
Rootमही + पाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (मही-पालः = 'भूमेः पालकः')
क्षुत्पिपासासमाकुलःdistressed by hunger and thirst
क्षुत्पिपासासमाकुलः:
विशेषण (Qualifier of कर्ता)
TypeAdjective
Rootक्षुत् + पिपासा + समाकुल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; द्वन्द्वपूर्वक-तत्पुरुषसमासः (क्षुत्पिपासा-समाकुलः = 'क्षुधा-पिपासाभ्यां समाकुलः')
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
पूर्वकालक्रिया (Prior action)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (Gerund/Absolutive): 'having seen'
तत्that
तत्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; 'व्यसनम्' इत्यस्य विशेषणम्
व्यसनम्misfortune; calamity
व्यसनम्:
कर्म (Object of दृष्ट्वा)
TypeNoun
Rootव्यसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
प्राप्तम्having befallen; obtained
प्राप्तम्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootप्र + आप् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (Past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; 'व्यसनम्' इत्यस्य विशेषणम्
आत्मनःof himself; his own
आत्मनः:
सम्बन्ध (Possessor)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
सेवकैःwith (his) attendants; by servants
सेवकैः:
सह/साधन (Associative/Instrumental)
TypeNoun
Rootसेवक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
समम्together; equally
समम्:
सम्बन्ध (Adverbial: together)
TypeIndeclinable
Rootसम (प्रातिपदिक/अव्ययप्रयोग)
Formअव्यय (क्रियाविशेषणम्): 'समम्' = 'सह/समानम्'

Narrator (contextual Purāṇic narrator; likely Sūta/Lomaharṣaṇa)

Scene: A weary king in a harsh wilderness, attendants equally stricken; dust, heat-haze, and the king’s anxious gaze upon his suffering retinue.

FAQs

A ruler’s dharma includes recognizing shared suffering and responding with responsibility; in Purāṇic structure, this realization often precedes turning toward a sacred remedy—tīrtha, worship, or penance.

Not specified in this verse; it sets the emotional and ethical ground for the tīrtha’s forthcoming glory in the chapter.

None.