Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 30

प्रोच्यमानो ऽपि बहुधा वसिष्ठो मुनिसत्तमः । पितामहेन मुनिभिर्नारदाद्यैरनेकधा । जगामाथ परित्यज्य तान्सर्वान्द्विजसत्तमान्

procyamāno 'pi bahudhā vasiṣṭho munisattamaḥ | pitāmahena munibhirnāradādyairanekadhā | jagāmātha parityajya tānsarvāndvijasattamān

Bien qu’il fût maintes fois supplié de diverses manières par Pitāmaha (Brahmā) et par les sages — Nārada et d’autres — Vasiṣṭha, le plus excellent des sages, s’en alla, laissant derrière lui tous ces plus éminents parmi les « deux-fois-nés ».

प्रोच्यमानःbeing repeatedly requested/spoken to
प्रोच्यमानः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र-√वच् (धातु) + यमान (कृदन्त)
Formवर्तमानकर्मणि कृदन्त (present passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘being addressed/urged’—वसिष्ठः इति विशेषणम्
अपिeven though
अपि:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अपवाद/समुच्चयार्थक (particle: even/also)
बहुधाmany times/in many ways
बहुधा:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootबहुधा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकार/आवृत्तिवाचक क्रियाविशेषण (adverb: in many ways/repeatedly)
वसिष्ठःVasiṣṭha
वसिष्ठः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवसिष्ठ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
मुनिसत्तमःbest of sages
मुनिसत्तमः:
Apposition (सम्बोधन/विशेष्य-विशेषणभाव)
TypeNoun
Rootमुनि-सत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (मुनीनां सत्तमः)
पितामहेनby the grandsire
पितामहेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपितामह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
मुनिभिःby sages
मुनिभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
नारदाद्यैःby Nārada and others
नारदाद्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootनारद-आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (नारदस्य आदयः = नारदादयः)
अनेकधाin many ways
अनेकधा:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअनेकधा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक क्रियाविशेषण (adverb: in many ways)
जगामwent
जगाम:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√गम् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
अथthen
अथ:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रमसूचक (particle: then)
परित्यज्यhaving abandoned
परित्यज्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootपरि-√त्यज् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formक्त्वान्त/ल्यबन्त अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive), ‘having abandoned’
तान्those
तान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; सर्वनाम
सर्वान्all
सर्वान्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; ‘all’—तान् इति विशेषणम्
द्विजसत्तमान्the best of the twice-born (brāhmaṇas)
द्विजसत्तमान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootद्विज-सत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (द्विजानां सत्तमाः)

Narrator

Scene: Brahmā and Nārada with other sages plead with Vasiṣṭha; Vasiṣṭha turns away, staff in hand, beginning his solitary departure while the assembly remains behind in sorrow.

V
Vasiṣṭha
B
Brahmā (Pitāmaha)
N
Nārada
S
Sages (Munis)

FAQs

Stubbornness and anger can fracture even exalted assemblies; harmony among the wise is itself a dhārmic ideal.

This verse functions as a narrative bridge to the Anarta–Hāṭakeśvara–Śaṅkhatīrtha locale described next.

None; it narrates persuasion and departure.