Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 44

एवं ते ब्राह्मणाः श्रुत्वा कौतूहलसमन्विताः । तत्र जग्मुः परीक्षार्थं विक्षिप्य तदनंतरम्

evaṃ te brāhmaṇāḥ śrutvā kautūhalasamanvitāḥ | tatra jagmuḥ parīkṣārthaṃ vikṣipya tadanaṃtaram

L’ayant entendu, ces brāhmanes, saisis de curiosité, s’y rendirent pour l’éprouver eux-mêmes, et partirent aussitôt après.

एवम्thus
एवम्:
Prakaraṇa (Manner/प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन (Plural)
ब्राह्मणाःBrahmins
ब्राह्मणाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootब्राह्मण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन (Plural)
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund)
कौतूहल-समन्विताःendowed with curiosity
कौतूहल-समन्विताः:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकौतूहल (प्रातिपदिक) + समन्वित (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formतत्पुरुष-समासः ‘कौतूहलेन समन्विताः’; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन (Plural)
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय (locative adverb)
जग्मुःwent
जग्मुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट् (Perfect/परोक्षभूत), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन (Plural)
परीक्षा-अर्थम्for examination/testing
परीक्षा-अर्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeIndeclinable
Rootपरीक्षा (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समासः; अव्ययप्रयोगः (purpose) ‘परीक्षायै/परीक्षार्थम्’
विक्षिप्यhaving thrown/scattered
विक्षिप्य:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootवि-क्षिप् (धातु)
Formल्यप्/क्त्वा-समकक्ष अव्ययकृदन्त (gerund)
तद्-अनन्तरम्immediately after that
तद्-अनन्तरम्:
Kala-adhikarana (Time adverbial/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + अनन्तर (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समासः; अव्यय (temporal)

Unspecified narrator within Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya

Type: kund

Scene: A group of brāhmaṇas, staffs and waterpots in hand, set out briskly from a village/āśrama toward the sacred waterbody, faces bright with curiosity.

B
Brāhmaṇas
Ś
Śuklatīrtha (context)

FAQs

Sacred claims are approached with earnest inquiry, and pilgrimage becomes a lived verification of tīrtha-mahima.

Śuklatīrtha, the destination the brāhmaṇas go to examine.

No direct rite is prescribed here; it narrates the resolve to visit the tīrtha for parīkṣā (verification).