Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 33

ततस्ताभिर्विनिर्मुक्तं तत्सर्वं भूमिमण्डलम् । पांसुभिः पूरितं प्रेतैर्दिवारात्रमतंद्रितैः

tatastābhirvinirmuktaṃ tatsarvaṃ bhūmimaṇḍalam | pāṃsubhiḥ pūritaṃ pretairdivārātramataṃdritaiḥ

Ensuite, toute l’étendue de la terre qu’elles avaient laissée fut remplie de poussière par des esprits errants et agités (prêta), œuvrant jour et nuit sans relâche.

ततःthen, thereafter
ततः:
Kriya-visheshana (Discourse/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रम/हेतु-वाचक (then/thereupon)
ताभिःby them (fem.)
ताभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
विनिर्मुक्तम्left/abandoned, released
विनिर्मुक्तम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि+निर्+मुच् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (भूमिमण्डलम्)
तत्that
तत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (सर्वम्)
सर्वम्entire
सर्वम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (भूमिमण्डलम्)
भूमि-मण्डलम्the earth-sphere, the whole land
भूमि-मण्डलम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभूमि (प्रातिपदिक) + मण्डल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (भूमेः मण्डलम्)
पांसुभिःwith dust
पांसुभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपांसु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
पूरितम्filled
पूरितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपूर् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (भूमिमण्डलम्)
प्रेतैःby spirits/ghosts
प्रेतैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootप्रेत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
दिवा-रात्रम्day and night
दिवा-रात्रम्:
Kriya-visheshana (Temporal/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootदिवा (अव्यय) + रात्रि (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समासः; अव्ययवत् प्रयोगः (adverbial: day and night)
अतन्द्रितैःuntiring, unwearied
अतन्द्रितैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअतन्द्रित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषणम् (प्रेतैः)

Sūta (deduced)

Tirtha: Vacated kṣetra (post-departure zone)

Type: kshetra

Scene: After the Mothers depart, the land becomes dusty and overrun by restless spirits working ceaselessly day and night, creating an atmosphere of desolation and dread.

P
Preta (spirits)

FAQs

When divine protectors withdraw, disorder can veil sacredness; yet even concealment becomes part of the tīrtha’s mysterious mahātmya.

The episode explains the ‘Lupta’ (hidden/obscured) condition of the Lupta-tīrtha within the Hāṭakeśvara-kṣetra narrative.

No direct prescription appears; the verse provides etiological background for the tīrtha.