Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 22

परवित्ताभिलाषाश्च उत्कोच ग्रहणे रताः । अस्नातभोजिनो विप्राः क्षत्रिया रणवर्जिताः

paravittābhilāṣāśca utkoca grahaṇe ratāḥ | asnātabhojino viprāḥ kṣatriyā raṇavarjitāḥ

Ils convoiteront les biens d’autrui et se complairont à recevoir des pots-de-vin ; les brāhmaṇas mangeront sans s’être baignés, et les kṣatriyas fuiront le champ de bataille.

पर-वित्त-अभिलाषाःdesirous of others’ wealth
पर-वित्त-अभिलाषाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक) + वित्त (प्रातिपदिक) + अभिलाष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (परवित्ते अभिलाषाः)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction)
उत्कोचbribe
उत्कोच:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउत्कोच (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative), एकवचनम्; (ग्रहणे इत्यनेन सह)
ग्रहणेin taking/accepting
ग्रहणे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootग्रहण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (Locative), एकवचनम्
रताःengaged/delighting
रताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootरत (√रम् धातु, क्त; प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
अस्नात-भोजिनःeating without bathing (ritual purity)
अस्नात-भोजिनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअस्नात (नञ्-पूर्वक कृदन्त; स्नात (√स्ना धातु, क्त) ) + भोजिन् (√भुज् धातु, णिनि; प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (अस्नाताः सन्तः भोजिनः/अस्नातस्य भोजिनः)
विप्राःbrahmins
विप्राः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
क्षत्रियाःkṣatriyas
क्षत्रियाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्षत्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
रण-वर्जिताःavoiding battle
रण-वर्जिताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootरण (प्रातिपदिक) + वर्जित (√वर्ज् धातु, क्त; प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (रणात् वर्जिताः)

Sūta (deduced; exact speaker not in snippet)

Scene: A corrupt court scene with coins exchanged in secret; a brāhmaṇa eating with unwashed hands beside an untouched water-pot; a kṣatriya turning away from a battlefield where innocents need protection.

FAQs

Adharma appears as greed, corruption, and abandonment of one’s svadharma; purity and duty are safeguards of society.

No holy site is mentioned; the verse is ethical-social diagnosis.

Bodily/ritual purity is implied by condemning eating without bathing (snāna).