Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 57

वादित्राणां स्वनैघोरैर्नृत्यगीतपुरःसरैः । स्तूयमानोपि सूतैश्च ययौ रामो मुदान्वितः

vāditrāṇāṃ svanaighorairnṛtyagītapuraḥsaraiḥ | stūyamānopi sūtaiśca yayau rāmo mudānvitaḥ

Au milieu des sons tonitruants des instruments, la danse et le chant ouvrant la marche, et loué par les bardes, Rāma s’avança, le cœur empli de joie.

वादित्राणाम्of musical instruments
वादित्राणाम्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootवादित्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, षष्ठी बहुवचनम् (Neuter, Gen. pl.)
स्वनैःwith sounds
स्वनैः:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्वन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया बहुवचनम् (Masc., Instr. pl.)
घोरैःterrible, loud
घोरैः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootघोर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया बहुवचनम्; विशेषणम् (Masc., Instr. pl.)
नृत्यगीतपुरःसरैःwith those preceded by dance and song
नृत्यगीतपुरःसरैः:
Karaṇa (Instrument/Attendant means/करण)
TypeAdjective
Rootनृत्य + गीत + पुरःसर (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया बहुवचनम्; बहुपद-तत्पुरुषः (नृत्यं च गीतं च पुरःसरं येषाम्/यैः) ‘preceded by dance and song’ (Masc., Instr. pl.)
स्तूयमानःbeing praised
स्तूयमानः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्तूयमान (प्रातिपदिक; √स्तु धातोः शानच्/मान)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा एकवचनम्; वर्तमानकाले कर्मणि कृदन्तम् (Masc., Nom. sg.; present passive participle)
अपिalso, even
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसम्भावन/अपि-कारक निपातः (particle: also/even)
सूतैःby bards/charioteers (sūtas)
सूतैः:
Karaṇa (Agentive instrument/करण)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया बहुवचनम् (Masc., Instr. pl.)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक निपातः (conjunction)
ययौwent
ययौ:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/परिपूर्णभूत), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम् (Perfect, 3rd sg.)
रामःRama
रामः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा एकवचनम् (Masc., Nom. sg.)
मुदाwith joy
मुदा:
Hetu/Upādhi (Accompaniment/हेतु-भाव)
TypeNoun
Rootमुद्/मुदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, तृतीया एकवचनम् (Fem., Instr. sg.)
अन्वितःendowed with, accompanied by
अन्वितः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअन्वित (प्रातिपदिक; √इ धातोः क्त, अनु-उपसर्ग)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा एकवचनम्; क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त विशेषणम् (Masc., Nom. sg.)

Narrator (Purāṇic narrator; contextually Sūta/Lomaharṣaṇa style narration)

Tirtha: धर्मारण्य

Type: kshetra

Scene: भेरी-मृदङ्गादि वाद्यनिनादैः, नर्तक-गायकैः पुरःसरैः, सूत-स्तुतिभिः रामः मुदान्वितः अग्रे यायात्।

R
Rāma
S
Sūta (bards)

FAQs

Pilgrimage is not only austerity; it can also be devotion expressed through praise, song, and uplifted communal spirit.

The verse continues the approach narrative toward Dharmāraṇya; the site’s glory is prepared through a celebratory yātrā setting.

No formal rite is prescribed; devotional praise and procession are described.