Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 12

ब्रह्मोवाच । निस्तेजाः शर्वरीनाथ कलाहीनश्च दृश्यसे । उद्विग्नमानसस्तात संजातः केन हेतुना

brahmovāca | nistejāḥ śarvarīnātha kalāhīnaśca dṛśyase | udvignamānasastāta saṃjātaḥ kena hetunā

Brahmā dit : «Ô seigneur de la nuit, tu parais sans éclat et privé de tes phases. Cher enfant, ton esprit est troublé : pour quelle raison cela est-il advenu ?»

ब्रह्मBrahmā
ब्रह्म:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (कर्ता)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
निस्तेजाःwithout luster
निस्तेजाः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिस्तेजस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण
शर्वरीनाथO lord of the night
शर्वरीनाथ:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootशर्वरी + नाथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (शर्वर्याः नाथः)
कलाहीनःdevoid of phases (digits)
कलाहीनः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकला + हीन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (कलया हीनः / कलाभिः हीनः)
and
:
Sambandha/Connector (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
दृश्यसेyou appear
दृश्यसे:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि-प्रयोग (passive sense: ‘you are seen/appear’)
उद्विग्नमानसःwhose mind is agitated
उद्विग्नमानसः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउद्विग्न + मानस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहि (उद्विग्नं मानसं यस्य)
तातdear one/son
तात:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootतात (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन
संजातःhas become
संजातः:
Karta-bhava/Predicate (कर्तृभाव/विशेष्य)
TypeAdjective
Rootसंजात (कृदन्त-प्रातिपदिक; √जन्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (past participle)
केनby what (cause)
केन:
Karana (Instrument/Cause/करण)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; प्रश्नवाचक
हेतुनाby reason/cause
हेतुना:
Karana (Instrument/Cause/करण)
TypeNoun
Rootहेतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन

Brahmā

Listener: Soma (Candra)

Scene: Brahmā, serene and luminous, looks upon Soma with compassionate scrutiny, noting his dimness and missing phases; Soma stands bowed, distressed.

B
Brahmā
S
Soma (as Śarvarīnātha)

FAQs

A dharmic guide first diagnoses the suffering—understanding the cause is the beginning of correction and restoration.

None in this verse; it is part of the dialogue that will soon point to Revā’s rare holy stations.

None; it is inquiry and diagnosis within the narrative.