Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 31

नद्यश्च पूता विमला भवन्ति त्वां देवि सम्प्राप्य न संशयोऽत्र । दुःखातुराणामभयं ददासि शिष्टैरनेकैरभिपूजितासि

nadyaśca pūtā vimalā bhavanti tvāṃ devi samprāpya na saṃśayo'tra | duḥkhāturāṇāmabhayaṃ dadāsi śiṣṭairanekairabhipūjitāsi

Même les rivières deviennent purifiées et sans tache en parvenant jusqu’à toi, ô Déesse : il n’y a là aucun doute. Tu accordes l’intrépidité à ceux que la souffrance accable, et tu es honorée par maints justes et savants.

नद्यःrivers
नद्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
पूताःpurified
पूताः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपूत (कृदन्त; √पू पवने, क्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle)
विमलाःspotless, pure
विमलाः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविमल (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
भवन्तिbecome
भवन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√भू (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, बहुवचन
त्वाम्you
त्वाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग/पुंलिङ्ग (addressed deity; pronoun), द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
देविO Goddess
देवि:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन-प्रथमा (Vocative), एकवचन
सम्प्राप्यhaving reached
सम्प्राप्य:
Kriya-viśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसम्+√प्राप् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययीभाव-रूप (gerund/absolutive), पूर्वकालिक क्रिया
not
:
Pratiṣedha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation particle)
संशयःdoubt
संशयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसंशय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अत्रhere, in this matter
अत्र:
Adhikaraṇa (Locus/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)
दुःखातुराणाम्of those afflicted by sorrow
दुःखातुराणाम्:
Sampradāna/Adhikāra (Beneficiary-domain/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootदुःख+आतुर (प्रातिपदिक); घटक: दुःख (n.) + आतुर (adj.)
Formबहुव्रीह्यर्थे विशेषणवत्; पुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), बहुवचन
अभयम्fearlessness, safety
अभयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
ददासिyou give
ददासि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√दा (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यम-पुरुष, एकवचन
शिष्टैःby the learned/virtuous
शिष्टैः:
Karana (Instrument/Agentive means/करण)
TypeNoun
Rootशिष्ट (प्रातिपदिक/कृदन्त; √शास्, क्त)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), बहुवचन
अनेकैःby many
अनेकैः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनेक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
अभिपूजितासिyou are worshipped
अभिपूजितासि:
Kriya (Action/State/क्रिया)
TypeVerb
Rootअभि+√पूज् (धातु); पूजित (क्त) + असि (√अस्)
Formकर्मणि-प्रयोगः; क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त + अस्-धातोः लट्, मध्यम-पुरुष, एकवचन; अर्थे: 'त्वं ... पूजिता असि'

Devotees/dvijas in stuti to Revā

Tirtha: Revā (Narmadā)

Type: kshetra

Scene: A radiant river-goddess (Revā) enthroned upon flowing waters; other rivers personified approach and become luminous; distressed pilgrims receive a gesture of protection (abhaya-mudrā) while sages offer worship.

R
Revā (Narmadā)
O
Other rivers
Ś
Śiṣṭas (virtuous people)

FAQs

Association with the highest tīrtha purifies even the pure and grants inner fearlessness to the suffering.

Revā/Narmadā, depicted as so holy that other rivers are purified by meeting her.

No explicit prescription; the verse highlights worship (pūjā/stuti) and approaching the river as sources of blessing.