Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 33

क्रोधरूपोऽब्रवीद्वाक्यं तच्छृणुष्व नराधिप । पितृमातृविहीनस्य मम बालस्य दुर्मते । पीडां करोषि कस्मात्त्वं सौरे ब्रूहि ह्यशेषतः

krodharūpo'bravīdvākyaṃ tacchṛṇuṣva narādhipa | pitṛmātṛvihīnasya mama bālasya durmate | pīḍāṃ karoṣi kasmāttvaṃ saure brūhi hyaśeṣataḥ

Prenant la forme de la colère, il prononça ces paroles : « Écoute, ô roi. Pourquoi tourmentes-tu mon enfant, privé de père et de mère ? Ô Sauri, à l’esprit dévoyé, dis-m’en entièrement la raison. »

क्रोधरूपःone having the form of anger
क्रोधरूपः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootक्रोध-रूप (प्रातिपदिक; क्रोध + रूप)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (क्रोधस्य रूपः)
अब्रवीत्said/spoke
अब्रवीत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
वाक्यम्a statement/words
वाक्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम
शृणुष्वlisten
शृणुष्व:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), आत्मनेपद, मध्यमपुरुष, एकवचन
नराधिपO king/lord of men
नराधिप:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनर-अधिप (प्रातिपदिक; नर + अधिप)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (नराणाम् अधिपः)
पितृमातृविहीनस्यof (one) deprived of father and mother
पितृमातृविहीनस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeAdjective
Rootपितृ-मातृ-विहीन (प्रातिपदिक; पितृ + मातृ + विहीन)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; पूर्वपद-द्वन्द्वः (पितृ+मातृ) ततः विशेषण-समासः; 'विहीन' = रहित
ममmy
मम:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; सर्वनाम
बालस्यof the child
बालस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootबाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
दुर्मतेO evil-minded one
दुर्मते:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootदुर्-मति (प्रातिपदिक; दुर् + मति)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; उपपद-तत्पुरुषः (दुष्टा मतिः यस्य)
पीडाम्pain/affliction
पीडाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपीडा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
करोषिyou do/inflict
करोषि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलट्-लकार (Present), परस्मैपद, मध्यमपुरुष, एकवचन
कस्मात्from what cause/why
कस्मात्:
Hetu (हेतु/Ablative-cause)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; प्रश्नार्थक
त्वम्you
त्वम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
सौरेO Saura (son of Sūrya)/O Śanaiścara
सौरे:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसौर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; 'सूर्य/सूर' इत्यस्य अपत्य/सम्बन्धः—सौरः
ब्रूहिtell/say
ब्रूहि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), परस्मैपद, मध्यमपुरुष, एकवचन
हिindeed/for
हि:
Sambandha (सम्बन्ध/Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle), अवधान/हेतु-बलार्थक
अशेषतःcompletely/without remainder
अशेषतः:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअशेषतस् (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb)

Pippalāda

Tirtha: Revā (Narmadā) tirtha-network (contextual)

Type: kshetra

Listener: nara-adhipa (king) addressed within the narrative frame

Scene: A radiant sage, face stern with righteous anger, confronts Śanaiścara on a riverbank tirtha; a vulnerable child stands nearby, evoking protection and moral urgency.

P
Pippalāda
S
Sauri (Śani)

FAQs

Dharma demands protection of the vulnerable; Purāṇas question the legitimacy of suffering and compel karmic forces to disclose their moral grounds.

No particular tīrtha is praised in this verse; it is a dharma-centered confrontation within the Revā-khaṇḍa narrative.

None.