Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 26

पाणिपादौ विनिक्षिप्य निकुञ्च्य नयने शुभे । आस्यं तु विकृतं कृत्वा रुरोद विकृतैः स्वरैः

pāṇipādau vinikṣipya nikuñcya nayane śubhe | āsyaṃ tu vikṛtaṃ kṛtvā ruroda vikṛtaiḥ svaraiḥ

Posant mains et pieds, il serra ses beaux yeux; déformant son visage, il se mit à pleurer d’une voix âpre et dissonante.

पाणिपादौhands and feet
पाणिपादौ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपाणि (प्रातिपदिक) + पाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), द्विवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (hands and feet)
विनिक्षिप्यhaving placed
विनिक्षिप्य:
Kriya (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Root√क्षिप् (धातु) उपसर्गः वि- नि-
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund); ‘विनिक्षिप्य’ = having placed/put down
निकुञ्च्यhaving contracted
निकुञ्च्य:
Kriya (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Root√कुञ्च् (धातु) उपसर्गः नि-
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund); ‘निकुञ्च्य’ = having contracted/drawn in
नयनेthe two eyes
नयने:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनयन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), द्विवचन
शुभेbeautiful
शुभे:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुभ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), द्विवचन; विशेषण—सुन्दर (beautiful)
आस्यम्mouth/face
आस्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआस्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
तुand/indeed
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/अन्वयबोधक अव्यय (but/indeed)
विकृतम्distorted
विकृतम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविकृत (कृदन्त, √कृ) उपसर्गः वि-
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; विशेषण—विकृत (distorted)
कृत्वाhaving made
कृत्वा:
Kriya (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Root√कृ (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund); ‘कृत्वा’ = having made/done
रुरोदcried/wept
रुरोद:
Kriya (Main action/क्रिया)
TypeVerb
Root√रुद् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
विकृतैःdistorted
विकृतैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविकृत (कृदन्त, √कृ) उपसर्गः वि-
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन; विशेषण—विकृत (distorted)
स्वरैःwith sounds/voices
स्वरैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन

Narrator (Purāṇic narrator within Revā-khaṇḍa context)

Tirtha: Revā-tīra aśvattha-sthāna

Type: kshetra

Listener: King

Scene: Close scene of the newborn: tiny limbs pressed down, eyes squeezed shut, face contorted; the cry seems to ripple through the air; leaves tremble as if the tree itself reacts.

Ś
śiśu

FAQs

Purāṇas portray nature responding to dharma and adharma; intense suffering can become the catalyst for tapas and cosmic correction.

No specific tīrtha is named in this verse; it belongs to the Revā-khaṇḍa narrative milieu.

None in this verse.