Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 7

धर्मक्षेत्रे कुरुक्षेत्रे तत्र युध्यन्ति ते क्षणम् । भीमार्जुननिमित्तेन शिष्यौ कृत्वा परस्परम्

dharmakṣetre kurukṣetre tatra yudhyanti te kṣaṇam | bhīmārjunanimittena śiṣyau kṛtvā parasparam

Sur le champ du dharma, Kurukṣetra, ils combattent là un moment—comme s’ils se faisaient l’un l’autre « disciples », à l’occasion de Bhīma et d’Arjuna.

धर्मक्षेत्रेin the holy field
धर्मक्षेत्रे:
Adhikaraṇa (Locative)
TypeNoun
Rootधर्म + क्षेत्र (प्रातिपदिके)
Formकर्मधारयसमास (धर्मः एव क्षेत्रम्), नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
कुरुक्षेत्रेin Kurukṣetra
कुरुक्षेत्रे:
Adhikaraṇa (Locative)
TypeNoun
Rootकुरु + क्षेत्र (प्रातिपदिके)
Formतत्पुरुषसमास (कुरूणां क्षेत्रम्), नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; 'धर्मक्षेत्रे' इत्यस्य समानाधिकरणम्
तत्रthere
तत्र:
Kriyāviśeṣaṇa (Locative adverb)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय (देशवाचक/adverb)
युध्यन्तिthey fight
युध्यन्ति:
Kriyā (Predicate)
TypeVerb
Rootयुध् (धातु)
Formलट् (वर्तमानकाल/present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
तेthey
ते:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
क्षणम्for a moment
क्षणम्:
Kāla-adhikaraṇa (Temporal extent)
TypeNoun
Rootक्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; कालावधि-अर्थे (accusative of duration)
भीमार्जुननिमित्तेनbecause of Bhīma and Arjuna
भीमार्जुननिमित्तेन:
Karaṇa/Hetu (Instrument/Cause)
TypeNoun
Rootभीम + अर्जुन + निमित्त (प्रातिपदिके)
Formतत्पुरुषसमास (भीम-अर्जुनयोः निमित्तम्), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन
शिष्यौ(as) disciples
शिष्यौ:
Karma (Object of absolutive)
TypeNoun
Rootशिष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), द्विवचन; 'कृत्वा' इत्यस्य कर्म
कृत्वाhaving made
कृत्वा:
Pūrvakāla-kriyā (Prior action)
TypeIndeclinable
Rootकृ (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (absolutive/gerund)
परस्परम्mutually, each other
परस्परम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Reciprocal adverb)
TypeIndeclinable
Rootपरस्पर (प्रातिपदिक/अव्ययप्राय)
Formअव्यय (परस्परम् = mutual/reciprocally; क्रियाविशेषण)

Mārkaṇḍeya

Tirtha: Kurukṣetra

Type: kshetra

Listener: Pārtha (Arjuna)

Scene: Kurukṣetra plain with two armies paused; Bhīma and Arjuna as catalytic figures; a subtle sense that the battlefield is also a classroom of dharma.

K
Kurukṣetra
B
Bhīma
A
Arjuna
D
Dharma-kṣetra

FAQs

Kurukṣetra is remembered as ‘dharmakṣetra’—a place where conflict becomes instruction, compelling participants toward the discipline of dharma.

Kurukṣetra is explicitly named as dharmakṣetra, while the surrounding chapter continues the tīrtha-focused narrative of Yojaneśvara.

No explicit ritual is stated; the verse emphasizes the dharmic significance of the battlefield setting.