Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 21

वाचिकं मानसं पापं कर्मजं यत्पुराकृतम् । स्नानमात्रेण राजेन्द्र तत्र तीर्थे प्रणश्यति

vācikaṃ mānasaṃ pāpaṃ karmajaṃ yatpurākṛtam | snānamātreṇa rājendra tatra tīrthe praṇaśyati

Le péché de la parole, le péché de l’esprit, et le péché né des actes accomplis jadis—par le seul bain, ô seigneur des rois, tout cela s’anéantit en ce tīrtha.

वाचिकम्verbal (spoken)
वाचिकम्:
Karma-viśeṣaṇa (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootवाचिक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया (2nd) एकवचनम्; विशेषणम्
मानसम्mental
मानसम्:
Karma-viśeṣaṇa (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootमानस (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया (2nd) एकवचनम्; विशेषणम्
पापम्sin
पापम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया (2nd) एकवचनम्
कर्मजम्born of actions (deed-born)
कर्मजम्:
Karma-viśeṣaṇa (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootकर्म-जन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया (2nd) एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (कर्मणः जातम्)
यत्which
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया (2nd) एकवचनम्; सम्बन्धक (relative pronoun)
पुराformerly
पुरा:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootपुरा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time)
कृतम्done/committed
कृतम्:
Karma-viśeṣaṇa (कर्म-सम्बन्ध)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formक्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्गे द्वितीया (2nd) एकवचनम्; कर्मणि प्रयोगे भाव/कर्मवाचक
स्नानमात्रेणby mere bathing
स्नानमात्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्नान-मात्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया (3rd) एकवचनम्; तत्पुरुषः (स्नानस्य मात्रम्)
राजेन्द्रO king of kings
राजेन्द्र:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन्-इन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे सम्बोधन (Vocative) एकवचनम्; तत्पुरुषः (राज्ञाम् इन्द्रः)
तत्रthere
तत्र:
Deśa-adhikaraṇa (देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)
तीर्थेat the sacred ford
तीर्थे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे सप्तमी (7th) एकवचनम्
प्रणश्यतिperishes/is destroyed
प्रणश्यति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-नश् (धातु)
Formलट् (Present) परस्मैपदम्; प्रथमपुरुषः एकवचनम्

Sūta (Lomaharṣaṇa) (deduced; royal address continues)

Tirtha: Candrahāsa

Type: tirtha

Listener: rājendra (king)

Scene: A kingly listener receives assurance from a sage; in the background, pilgrims bathe at Candrahāsa ghat, with symbolic threefold impurities dissolving into the river.

T
Tīrtha
S
Snāna

FAQs

The tīrtha is portrayed as so potent that mere bathing can dissolve accumulated sins of speech, mind, and action.

The verse says “that tīrtha” in continuation—contextually the Candrahāsa tīrtha described in the preceding verses.

Snāna (ritual bathing) alone is stated as the efficacious act at this tīrtha.