Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 29

न्यासत्रैविध्य-भूतशुद्धि-प्रक्रिया

Threefold Nyāsa and the Procedure of Elemental Purification

यकरादिसकारांतान्न्यसेत्सप्तसु धातुषु । हंकारं हृदयस्यांतः क्षकारं भ्रूयुगांतरे । एवं वर्णान्प्रविन्यस्य पञ्चाशद्रुद्रवर्त्मना । अंगवक्त्रकलाभेदात्पञ्च ब्रह्माणि विन्यसेत्

yakarādisakārāṃtānnyasetsaptasu dhātuṣu | haṃkāraṃ hṛdayasyāṃtaḥ kṣakāraṃ bhrūyugāṃtare | evaṃ varṇānpravinyasya pañcāśadrudravartmanā | aṃgavaktrakalābhedātpañca brahmāṇi vinyaset

Que le pratiquant place (par nyāsa) les lettres commençant par « ya » et se terminant par « sa » sur les sept constituants du corps. Que « ha » soit placé au-dedans du cœur, et « kṣa » entre les deux sourcils. Ainsi, après avoir correctement installé les lettres le long de la voie de Rudra des cinquante sons, qu’il installe ensuite les Cinq Brahmans, distingués selon les membres, les visages et les énergies divines (kalās).

यकर-आदि-सकार-अन्तान्(letters) beginning with ya and ending with sa
यकर-आदि-सकार-अन्तान्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootयकार + आदि + सकार + अन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; 'यकारादयः ... सकारान्ताः' इति समाहारः
न्यसेत्should place
न्यसेत्:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootनि- अस्/न्यस् (धातु)
Formविधिलिङ्, प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
सप्तसुin seven
सप्तसु:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootसप्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन; (धातुषु इति विशेषण)
धातुषुin the bodily constituents (dhātus)
धातुषु:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootधातु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन
हंकारम्the letter 'haṃ'
हंकारम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootहंकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
हृदयस्यof the heart
हृदयस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootहृदय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
अन्तःinside
अन्तः:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeIndeclinable
Rootअन्तः (अव्यय)
Formदेशार्थक-अव्यय (inside/within)
क्षकारम्the letter 'kṣa'
क्षकारम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootक्षकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
भ्रूयुग-अन्तरेbetween the two eyebrows
भ्रूयुग-अन्तरे:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootभ्रू + युग + अन्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; 'भ्रुवोः युगस्य अन्तरे'
एवम्thus
एवम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारार्थक-अव्यय (thus)
वर्णान्letters/sounds
वर्णान्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootवर्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
प्रविन्यस्यhaving placed properly
प्रविन्यस्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-वि-नि- अस्/न्यस् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (Gerund): 'having duly placed'
पञ्चाशत्-रुद्र-वर्त्मनाby the path of the fifty Rudras (i.e., letters)
पञ्चाशत्-रुद्र-वर्त्मना:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootपञ्चाशत् + रुद्र + वर्त्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (वर्त्मन्), तृतीया-विभक्ति, एकवचन; 'रुद्रस्य वर्त्मना' इति; पञ्चाशत् (50) विशेषण
अङ्ग-वक्त्र-कला-भेदात्from the division of limbs, faces, and kalās
अङ्ग-वक्त्र-कला-भेदात्:
Hetu (हेतु/Cause)
TypeNoun
Rootअङ्ग + वक्त्र + कला + भेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (5th/Ablative), एकवचन; 'अङ्गस्य वक्त्रस्य कलायाः भेदात्' (from the differentiation)
पञ्चfive
पञ्च:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootपञ्च (प्रातिपदिक/अव्ययवत्)
Formअव्ययवत् संख्याविशेषण; (ब्रह्माणि इति विशेषण)
ब्रह्माणिthe five Brahmas (aspects)
ब्रह्माणि:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
विन्यसेत्should place
विन्यसेत्:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootवि-नि- अस्/न्यस् (धातु)
Formविधिलिङ्, प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Sadāśiva

Type: panchakshara

Role: liberating

S
Shiva
R
Rudra

FAQs

It teaches inner worship through nyāsa: the body is sanctified as Śiva’s field by installing sacred sounds, culminating in the pañcabrahma aspects—revealing Pati (Śiva) as the indwelling Lord who liberates the bound soul (paśu) from bondage (pāśa).

Nyāsa internalizes Saguna worship: instead of only external linga-arcana, the devotee installs Śiva’s mantra-forms in heart and brow, treating the body-temple as the living linga-seat where Śiva’s fivefold revelation (pañcabrahma) is contemplated.

It prescribes varṇa-nyāsa and pañcabrahma-nyāsa: placing letters on the seven dhātus, meditating on ‘ha’ in the heart and ‘kṣa’ at the eyebrow-center (ājñā), then installing the five Brahman aspects as a focused Shaiva mantra-dhyāna practice.