Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 25

न्यासत्रैविध्य-भूतशुद्धि-प्रक्रिया

Threefold Nyāsa and the Procedure of Elemental Purification

ऋं ःं कपोलयोश्चैव ऌअं ॡं नासापुटद्वये । एमेमोष्ठद्वयोरोमौं दंतपंक्तिद्वयोः क्रमात् । अं जिह्वायामथो तालुन्यः प्रयोज्यो यथाक्रमम् । कवर्गं दक्षिणे हस्ते न्यसेत्पञ्चसु संधिषु

ṛṃ ḥṃ kapolayoścaiva ḷaṃ ḹṃ nāsāpuṭadvaye | ememoṣṭhadvayoromauṃ daṃtapaṃktidvayoḥ kramāt | aṃ jihvāyāmatho tālunyaḥ prayojyo yathākramam | kavargaṃ dakṣiṇe haste nyasetpañcasu saṃdhiṣu

Place les syllabes-semences ‘ṛṃ’ et ‘ḥṃ’ sur les deux joues ; ‘ḷaṃ’ et ‘ḹṃ’ sur les deux narines. Dans l’ordre requis, applique ‘e’ et ‘me’ sur les deux lèvres, et ‘omauṃ’ sur les deux rangées de dents. Ensuite place ‘aṃ’ sur la langue, et la syllabe ‘yaḥ’ sur le palais, comme prescrit. Puis installe le groupe de lettres ‘ka’ sur la main droite, à ses cinq articulations.

ऋम्the letter 'ṛ' (nasalized)
ऋम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootऋकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; बीजाक्षर-रूपेण
ःम्the visarga-sound (nasalized)
ःम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootविसर्ग/अः (प्रातिपदिक-रूपेण बीज)
Formअव्यक्त; बीजाक्षर-रूपेण द्वितीया-एकवचनवत् ग्रहणम्
कपोलयोःon the two cheeks
कपोलयोः:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootकपोल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, द्विवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक-अव्यय (emphatic particle)
ऌम्the letter 'ḷ' (nasalized)
ऌम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootऌकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; बीजाक्षर-रूपेण
ॡम्the letter 'ḹ' (nasalized)
ॡम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootॡकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; बीजाक्षर-रूपेण
नासापुटद्वयेin the pair of nostrils
नासापुटद्वये:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootनासा + पुट + द्वय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; 'नासायाः पुटयोः द्वये' इति षष्ठी-तत्पुरुष
एमेthe sounds 'e, me' (as given)
एमे:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootए + मे (बीजाक्षर-समुच्चय)
Formबीजाक्षर-रूपेण द्वितीया-एकवचनवत्; पाठभेद-संभवः
ओष्ठद्वयोःon the two lips
ओष्ठद्वयोः:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootओष्ठ + द्वय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, द्विवचन; 'द्वयोः ओष्ठयोः'
ओम्Oṃ
ओम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootओं (प्रणव/अव्यय-प्रातिपदिक)
Formबीजाक्षर-रूपेण द्वितीया-एकवचनवत्
औम्the letter 'au' (nasalized)
औम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootऔकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; बीजाक्षर-रूपेण
दन्तपङ्क्तिद्वयोःon the two rows of teeth
दन्तपङ्क्तिद्वयोः:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootदन्त + पङ्क्ति + द्वय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (पङ्क्ति), षष्ठी-विभक्ति, द्विवचन; 'दन्तपङ्क्त्योः द्वयोः'
क्रमात्in sequence
क्रमात्:
Sambandha (सम्बन्ध/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootक्रम (प्रातिपदिक)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त-अव्यय (ablatival adverb): 'in order/successively'
अम्the sound 'aṃ'
अम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootअं (अनुस्वार-युक्त बीज)
Formबीजाक्षर-रूपेण द्वितीया-एकवचनवत्
जिह्वायाम्on the tongue
जिह्वायाम्:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootजिह्वा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
अथthen
अथ:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्यय (then/next)
तालुनिon the palate
तालुनि:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootतालु (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
यःwhich/that (one)
यः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (प्रयोज्यः इत्यस्य सम्बन्धी)
प्रयोज्यःis to be applied/used
प्रयोज्यः:
Vidheyavisheshana (विधेय/Predicate)
TypeVerb
Rootप्र-युज् (धातु)
Formक्तव्यत्/यत्-प्रत्ययान्त कृदन्त (Gerundive/Future passive participle), पुंलिङ्ग प्रथमा एकवचन
यथा-क्रमम्in due order
यथा-क्रमम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootयथा + क्रम (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास; अव्ययत्वेन प्रयोगः
कवर्गम्the ka-group of letters
कवर्गम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootकवर्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
दक्षिणेon the right
दक्षिणे:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; (हस्ते इति विशेषण)
हस्तेin/on the hand
हस्ते:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootहस्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
न्यसेत्should place
न्यसेत्:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootनि- अस्/न्यस् (धातु; √अस्/√न्यस्)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
पञ्चसुin five
पञ्चसु:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootपञ्च (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन; (संधिषु इति विशेषण)
सन्धिषुin the joints
सन्धिषु:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootसन्धि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Sadāśiva

Type: panchakshara

Role: teaching

S
Shiva

FAQs

This verse teaches mantra-nyāsa: sanctifying the body as a temple of Pati (Śiva) by placing bīja-syllables on the senses and speech-organs, so the practitioner’s awareness becomes fit for Śiva-worship and liberation-oriented meditation.

Nyāsa is a preparatory limb of Saguna Śiva-upāsanā: before Linga-pūjā, the devotee installs Śiva’s mantra-power into the body, aligning breath, speech, and perception so worship becomes inwardly consecrated, not merely external.

It prescribes kara- and aṅga-nyāsa using bīja-syllables—placing specific sounds on cheeks, nostrils, lips, teeth, tongue, palate, and then the ka-varga on the right hand’s five joints—typically performed before japa (including Pañcākṣarī) and Linga-pūjā.