अध्याय ९ — कर्णस्य प्रहारः, योधयुग्मनियोजनम्, शैनेय-कैकेययोर्युद्धविन्यासः
विमुज्चन्तं शरान् घोरान् दिव्यान्यस्त्राणि चाहवे । जेतुं पुरुषशार्दूलं शार्टूलमिव वेगिनम्,सिंहके समान वेगशाली पुरुषसिंह कर्ण जब अपना विशाल धनुष कँपाता हुआ युद्धस्थलमें दिव्यास्त्र तथा भयंकर बाण छोड़ रहा हो, उस समय उसे कौन जीत सकता था?
vimuñcantaṃ śarān ghorān divyāny astrāṇi cāhave | jetuṃ puruṣaśārdūlaṃ śārdūlam iva veginam | siṃhake samāna-vegāśālī puruṣasiṃhaḥ karṇaḥ yadā svaṃ vipulaṃ dhanuḥ kampayan raṇabhūmau divyāstrāṇi ca bhayaṅkarān bāṇān ca vimuñcati, tadā taṃ kaḥ jetuṃ śaknoti?
Vaiśampāyana said: When Karṇa—the lion among men, swift as a tiger and forceful as a lion—shook his mighty bow and, on the battlefield, loosed dreadful arrows and unleashed celestial weapons, who could possibly overcome him then?
वैशम्पायन उवाच