Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 19

तं गच्छध्वं महाभागाः पुण्याः पुण्यमभीप्सवः । एवमुक्तास्तु ते राज्ञा ऋषयः कौतुकान्विताः । आजग्मुर्मंदिरं शुभ्रं पुरंदरपुरोपमम्

taṃ gacchadhvaṃ mahābhāgāḥ puṇyāḥ puṇyamabhīpsavaḥ | evamuktāstu te rājñā ṛṣayaḥ kautukānvitāḥ | ājagmurmaṃdiraṃ śubhraṃ puraṃdarapuropamam

Geht dorthin, o Hochbegünstigte, ihr Reinen, die ihr Verdienst begehrt. So vom König angesprochen, kamen die Weisen, von Neugier erfüllt, zum strahlend weißen Palast, der der Stadt Purandaras (Indras) glich.

तम्to him/that (place/person)
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम
गच्छध्वम्go (you all)
गच्छध्वम्:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√gam (धातु)
Formलोट्-लकारः (imperative), मध्यमपुरुषः, बहुवचनम्; आत्मनेपदम्
महाभागाःO greatly fortunate ones
महाभागाः:
Sambodhana (Address)
TypeNoun
Rootmahā+bhāga (प्रातिपदिक); components: mahā (महा) + bhāga (भाग)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; 'महान् भागः यस्य' इति कर्मधारय-समासः; सम्बोधनार्थे (vocative-sense) प्रयोगः
पुण्याःholy/virtuous
पुण्याः:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootpuṇya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; 'महाभागाः/ऋषयः' इति विशेषणम्
पुण्यम्merit/virtue
पुण्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootpuṇya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
अभीप्सवःdesiring
अभीप्सवः:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootabhi+√āp/√īps (धात्वर्थ-प्रातिपदिक 'īpsu' इच्छुक); components: abhi (अभि) + īpsu (ईप्सु)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; इच्छार्थक-विशेषणम्
एवम्thus
एवम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootevam (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्ययम् (adverb: thus)
उक्ताःhaving been told/addressed
उक्ताः:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Root√vac (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त-भूतकृदन्तम्; पुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; 'ऋषयः' इति विशेषणम्
तुthen/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formविरोध/अन्वयार्थक-अव्ययम् (particle: but/indeed)
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; सर्वनाम
राज्ञाby the king
राज्ञा:
Karta (Agent in passive)/करण (Instrumental agent)
TypeNoun
Rootrājan (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
ऋषयःsages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootṛṣi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
कौतुकान्विताःendowed with curiosity/eagerness
कौतुकान्विताः:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootkautuka+anvita (प्रातिपदिक); components: kautuka (कौतुक) + anvita (अन्वित)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; 'कौतुकैः अन्विताः' इति तृतीया-तत्पुरुषः; 'ऋषयः' इति विशेषणम्
आजग्मुःcame/arrived
आजग्मुः:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootā+√gam (धातु)
Formलिट्-लकारः (perfect), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम्
मन्दिरम्to the mansion/temple
मन्दिरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootmandira (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
शुभ्रम्bright/white
शुभ्रम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootśubhra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; 'मन्दिरम्' इति विशेषणम्
पुरन्दरपुरोपमम्comparable to Indra’s city
पुरन्दरपुरोपमम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootpurandara+pura+upama (प्रातिपदिक); components: purandara (पुरन्दर=इन्द्र) + pura (पुर) + upama (उपम)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; 'पुरन्दरस्य पुरेण उपमम्' इति षष्ठी-तत्पुरुषः; 'मन्दिरम्' इति विशेषणम्

King Gaja (first two pādas as direct speech); Sūta (Lomaharṣaṇa) (narration of outcome, deduced)

Tirtha: Vastrāpatha-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A king gestures toward a sacred destination; a group of sages, eager and curious, proceed toward a shining white mansion/temple that resembles Indra’s Amarāvatī.

G
Gaja
R
Rishis
P
Purandara (Indra)

FAQs

The pursuit of puṇya is fulfilled through respectful conduct—sages and householders meet through dharmic hospitality.

The māhātmya continues to sanctify Vastrāpathakṣetra by portraying it as a setting for exalted, merit-producing encounters.

The implied rite is atithi-satkāra—receiving and honoring sages—presented as a puṇya-generating act.