Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 40

स्वस्थचित्तैस्ततो ज्ञात्वा नेयं गोपालिसंज्ञिका । अनुग्रहार्थमस्माकं गौरीयं समुपागता

svasthacittaistato jñātvā neyaṃ gopālisaṃjñikā | anugrahārthamasmākaṃ gaurīyaṃ samupāgatā

Dann, mit beruhigtem Geist, erkannten sie: „Dies ist keine gewöhnliche Kuhhirtin; es ist Gaurī selbst, die um unseretwillen gekommen ist, um Gnade zu schenken.“

स्वस्थचित्तैःwith calm minds
स्वस्थचित्तैः:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootस्वस्थ (प्रातिपदिक) + चित्त (प्रातिपदिक)
Formसमास (कर्मधारय; ‘स्वस्थं चित्तं येषाम्/स्वस्थचित्त’), नपुंसकलिङ्ग (चित्त-आश्रय), तृतीया (instrumental/3rd), बहुवचन
ततःthen, thereafter
ततः:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (काल/क्रम-सूचक adverb)
ज्ञात्वाhaving known, realizing
ज्ञात्वा:
Pūrvakāla-kriyā (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव
not
:
Pratiṣedha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध (negative particle)
इयम्this (woman)
इयम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
गोपालीसंज्ञिकाnamed ‘Gopālī’
गोपालीसंज्ञिका:
Viśeṣaṇa (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगोपाली (प्रातिपदिक) + संज्ञिका (प्रातिपदिक)
Formसमास (तत्पुरुष; ‘गोपाली-संज्ञा यस्याः/गोपालीसंज्ञिका’), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अनुग्रहार्थम्for (the sake of) favor
अनुग्रहार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootअनुग्रह (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formसमास (तत्पुरुष; ‘अनुग्रहस्य अर्थः’), पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; प्रयोजनार्थे (as purpose)
अस्माकम्of us, our
अस्माकम्:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (genitive/6th), बहुवचन
गौरीGaurī
गौरी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगौरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
इयम्this (indeed)
इयम्:
Karta (Apposition/कर्ता-समनाधिकरण)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
समुपागताhas come, has arrived
समुपागता:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-उप-आ-गम् (धातु)
Formक्त (past passive participle), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Narrator (contextual Purāṇic narration within Prabhāsakṣetramāhātmya)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: The sages, now tranquil, look upon the seeming cowherd woman and realize she is Gaurī; the scene shifts from rustic simplicity to subtle divine radiance.

G
Gaurī
G
Gopālī (guise/title)

FAQs

The Divine may appear in humble forms; discernment arises when the mind becomes steady and receptive.

Prabhāsa Kṣetra, where the Goddess’s compassionate manifestations are celebrated as part of the site’s greatness.

No; it is a recognition (jñāna) moment—understanding the Goddess’s presence as an act of grace.